Tak už je to tady! Porod je zdárně za námi a houf roztomilých štěňátek společně s hrdou matkou chrupká spokojeně v pelíšku. Ke spokojenosti jim zatím stačí opravdu málo, a to plné bříško. Jak to vlastně ale s tou výživou je, si povíme nyní.
Jak se mléko tvoří
v první fázi života štěňat se o jejich výživu stará matka. Mléčná žláza je u fen uložena po celé délce spodní části těla, tedy v oblasti hrudníku, břicha a třísel. V ideálním případě má fena deset struků, přičemž nejvíce mléčné jsou struky zadní. Ty jsou také štěňaty nejvíce vyhledávány. Pokud máme ve vrhu slabší štěňata, měli bychom je přikládat právě k mléčnějším strukům a hlídat, aby je ta silnější nevytlačila. Fena uvolňuje mléko na základě reflexů. Štěňata sáním a také tzv. mléčným krokem (masáž struků předními tlapkami) spouští uvolnění hormonu oxytocinu, který způsobuje smrštění hladkosvalových buněk okolo mléčných alveolů, v nichž se mléko syntetizuje, a tím uvolnění mléka. Oxytocin patří mezi hormony s krátkým poločasem rozpadu, proto působí nejdéle kolem dvou minut. Pak se přestane mléko uvolňovat. Zpočátku fena spouští mléko přibližně v půl hodinových intervalech, postupně se tato doba prodlužuje na dvě, až na dvě a půl hodiny.
Imunitu dává kolostrum
Trochu jiná situace nastává ihned po porodu.To se vylučuje tzv. kolostrum, což je mléko velmi bohaté na protilátky, aminokyseliny, vitaminy, stopové prvky (především hořčík) a antibakteriální faktory. Vzhledem k nízké prostupnosti placentární bariéry pro protilátky během březosti je nutné, aby se štěňata kolostra napila co nejdříve po porodu.Jeho prostřednictvím získávají od feny až 90 % imunitních protilátek, které se pak podílejí na jejich obranné reakci. Kolostrum se v mléčné žláze vytváří přibližně dva dny po porodu a je vylučováno nepřetržitě. Po této době se mění na zralé mléko, které je svým složením unikátní a odlišuje se od mléka ostatních druhů. Na rozdíl např. od mléka skotu obsahuje mléko masožravců nižší podíl sacharidů (laktózy; 4,7 % ku 3,1 %), ale daleko vyšší podíl tuků (3,2 - 4,0 % ku 9,0 - 9,3 %) a bílkovin (3,5 % ku 7,0 - 8,0 %). Proto není vhodné dokrmovat nebo nahrazovat mléko feny mlékem jiného druhu.
Když má matka málo mléka
Problémy nastávají v případech, kdy fena nemá dostatek mléka anebo je vrh příliš početný. Pokud štěňata pravidelně nepřibírají na váze, je to znamení, že je něco špatně. V tom případě má chovatel dvě možnosti; buď obstarat kojnou fenu, což pro chovatele z malých chovatelských stanic není nejsnazší, nebo začít štěňata přikrmovat. V současné době se vyrábějí průmyslově připravená mléka pro štěňata již od stáří jednoho dne. Pokud fena na výživu štěňat sama nestačí, přistupují chovatelé nejčastěji k tomuto řešení a pomáhají feně s výživou štěňat již velmi útlého věku. Nedoporučovala bych novorozená štěňata dokrmovat podomácku vyrobenými náhražkami mléka, protože vyvážit všechny pro život nezbytné živiny není nic lehkého.
Nejlepším příkrmem
V případě, že vše probíhá v pořádku, je třeba začít štěňata přikrmovat přibližně ve
věku tří týdnů. V této době začíná tvorba mléka klesat a nestačí na zvyšující se nároky štěňat. Navíc štěňata už v této době začínají mít ostré zoubky a feny se k nim většinou již moc nadšeně nehrnou.
Doporučuji převést štěňata na krmení granulemi, které jim poskytnou vyvážený poměr všech potřebných živin, vitaminů a stopových prvků, a štěňata od feny úplně odstavit. Renomovaní výrobci nabízejí granule pro štěňata většinou od věku čtyř týdnů, někteří z nich i s ohledem na velikost plemene. Zpočátku je dobré granule namáčet, abychom štěňatům usnadnili jejich příjem a zajistili jim také dostatečný příjem tekutin. Na ten nesmíme v žádném případě zapomínat. Štěňata by měla mít neustálý přístup k misce s vodou, i když to často znamená stále mokrou podlahu.
Nesmíme zapomínat ani na fenu
Při starosti o štěňata bychom však neměli zapomínat na fenu samotnou. Po odstavu je nutné věnovat pozornost mléčné žláze, aby nedošlo k jejímu zánětu. Pokud nebude tvorba mléka stimulována sáním, tak postupně ustane a mléko se vstřebá. V tomto období je nutné omezit feně přísun krmiva, zvýšit pohyb a pomáhají také studené obklady. Může se však stát, že se mléko samovolně nevstřebá a přes veškerou péči se mléčná žláza zanítí. Záněty mléčné žlázy není radno podceňovat a s případným podezřením je nejlepší vyhledat pomoc u veterináře.
Pozor na eklampsii
Druhé nebezpečí, které feně v období laktace hrozí, se nazývá poporodní eklampsie neboli odvápnění. Nároky, které jsou na fenu během laktace kladeny, jsou opravdu vysoké. Eklampsie postihuje zejména feny malých a středních plemen a může se objevit během březosti nebo krátce po porodu, nejčastěji však ve třetím týdnu laktace. Jako nejčastější příčina eklampsie je uváděn nedostatek vápníku, ale tento pohled je značně zjednodušený. Eklampsie je metabolická porucha, při které svoji roli hrají i jiné stopové prvky, především hořčík a fosfor, a hlavně poměr mezi těmito prvky. Výskyt tohoto onemocnění je často připisován chybně sestavené krmné dávce, ale ovlivňuje ho také dědičnost. Mezi prvotní příznaky patří neklid feny a odmítání potravy, po krátké době se prudce zvyšuje tělesná teplota, zrychluje dechová frekvence a fena se pohybuje toporně, jako by nemohla ohnout klouby. Později se dostaví hrozivě vypadající strnutí doprovázené třesem. Čím dříve vyhledáte veterináře, tím lépe. Návštěvou u něj to však často nekončí, u fen s eklampsií je nezbytně nutné omezit laktaci a štěňata co nejdříve odstavit. To někdy fena i štěňata odmítají
pochopit a léčba tak připomíná boj s větrnými mlýny.
A co na závěr?
Chovatel by měl věnovat pozornost nejenom štěňatům a jejich výživě,ale také samotné feně, na které především první čtyři týdny závisí, jak štěňata porostou. Myslím si, že v dnešní době, kdy je na trhu dostatek kvalitních krmiv jak pro březí a kojící feny, tak posléze pro štěňata, není od chov štěňat již takovou vědou jako dříve, kdy bylo na chovateli, aby matce i potomkům zajistil plně vyváženou krmnou dávku. Takže v podstatě nic nebrání tomu, aby se štěňata zdárně vyvíjela a rostla jako z vody.