Základní údaje
Tento chovatelsky méně známý hlodavec patří k větším druhům pískomilů. Dosahuje hmotnosti 100 – 200 g. Tělo má dlouhé 13 – 20 cm. Ocas je kratší než tělo, osrstěný, zakončený černou štětičkou prodloužených chlupů, měří 10 – 15 cm. Svrchní strana těla bývá zbarvena pískově, rezavě nebo hnědošedě, břicho je světle žluté.
Pískomil tlustý skutečně působí zavalitým dojmem, navíc samci často i ve volné přírodě trpí obezitou. Malými ušními boltci a krátkým ocasem připomíná zemní veverky – psouny nebo sysly. Rozšířen je v Saudské Arábii, Jordánsku, Palestině, Izraeli, na Sinajském poloostrově a dále obývá velkou část severní Afriky – Egypt, Sudán, Libyi, Tunisko, Alžírsko a Maroko. Osidluje zde písčité a štěrkové pouště s porosty sukulentních slanomilných rostlin, tzv. halofytů. Pískomilové žijí v menších koloniích o jednom dominantním samci. Vyhrabávají si hluboké větvené nory. Mají denní aktivitu a při průjezdu pouští je lze pozorovat, jak zvědavě vykukují z nor po způsobu evropských syslů (Kodym 2008). Živí se především rostlinou potravou, zejména lebedami Atriplex halils a Anabasis articulata, které obsahují hodně vody, ale i solí. Tuto sůl dokáží výkonné ledviny pískomilů vyloučit z těla v moči. Naopak se jejich organismus nedokáže vyrovnat s větším přísunem cukru – tehdy mohou zvířata onemocnět cukrovkou. Pískomilové byli proto využíváni jako laboratorní zvířata v medicínském výzkumu této choroby. Také sloužili jako modelová zvířata při studiu funkce ledvin. V laboratorní praxi byl tento druh nazýván ,,sand rat“, tedy ,,písečná krysa“. Do rodu Psammomys je řazen ještě jeden druh, Psammomys vexillaris THOMAS, 1925, česky nazývaný pískomil denní. Jeho popis však není všemi autory uznáván.
Chov
Je nutné zařídit větší terárium o délce alespoň 100 cm. Jako podklad je vhodná vyšší vrstva říčního písku nebo hoblin, zvířata ale musí mít vždy možnost písečné koupele. Další vybavení chovné nádrže mohou tvořit kameny a úkryty z pařízků či hliněných květináčů. Případně také malá napáječka s vodou. Zvířata vyžadují zajištění klidu v okolí terária, neboť jsou dosti plachá a silný stres může být důvodem jejich úhynu. Krmíme senem, čínským zelím, okurkami, pampeliškami, salátem, větvemi nejedovatých keřů a stromů, porostem, pšenicí, ovšem, ječmenem. Velmi zřídka podáváme kaloricky bohatá semena (kukuřice, semenec, slunečnice) a hmyz. Z krmné dávky zcela vyloučíme ovoce a zeleninu obsahující cukr! Exemplářům importovaným z přírody se doporučuje v rámci aklimatizace solit potravu a vodu k pití (1,5% roztok kuchyňské soli) po dobu několika měsíců. Také je žádoucí je ve spolupráci s veterinářem zbavit endoparazitů.
Pískomily tlusté chováme po párech nebo ve skupině o jednom samci a několika samicích. Březost trvá 25 – 30 dnů. Samice vrhají nejčastěji 2 – 6 mláďat, která jsou holá a slepá, oči se jim otevírají po 16 – 20 dnech. Dospívají ve 3 – 4 měsících. Pískomilové se mohou dožít maximálního stáří kolem 4 let.