Snad i nejvášnivějšího milovníka zimy dokáže krásné letní počasí vylákat z domu ven a on ocení přednosti hřejivých dnů plných slunce. Není divu, že chceme pohodu svěžího letního rána, ospalé odpolední siesty a vlahého večera dopřát i naším mazlíčkům. Budou ale vnímat letní pobyt venku stejně pozitivně jako my?
Ven rozhodně ano, ale…
Není sporu o tom, že ptáci chovaní částečně nebo úplně venku se obecně těší mnohem lepší kondici a pevnějšímu zdraví, než ptáci celoročně zavření v bytě. Slunce, vítr a déšť, samozřejmě v rozumné míře, přispívají ke zlepšení celkové odolnosti organismu a kvality peří. Tělo papouška se musí naučit vyrovnávat s výkyvy teplot a otužuje se, slunce dodává prostřednictvím UV záření vitamín D a je přirozenou dezinfekcí, teplý letní déšť nahrazuje pralesní lijáky obvyklé v domovině většiny druhů papoušků. Nesmíme zapomínat ani na složitou psychiku papoušků, na kterou blahodárně působí možnost vnímat nové vjemy a zkoumat zajímavé okolí.
Na prostou otázku, zda je vhodné papoušky vynášet v létě na zahradu, lze tedy prostě odpovědět: ano. Každé „ano” má ovšem svoje „ale”, a aby dobře míněný ozdravný pobyt papouška na zahradě neskončil špatně, je třeba se držet několika zásad.
Zásada číslo 1: Spěchej pomalu
Lidé se často ptají, kdy mohou papouška na jaře přenést ven na zahradu. Na to neexistuje absolutní odpověď. Není možné srovnávat ptáky chované celoročně ve venkovních voliérách, kteří jsou zvyklí na celoživotní pobyt venku a relativně nízké teploty v zimovištích, s domácími mazlíčky žijícími ve vytopeném bytě. Je nutné si uvědomit, že papoušek strávil celou zimu ve víceméně konstantní pokojové teplotě, a zatímco lidé mají možnost se více obléci, papoušek je odkázán jen na svoje peří jak v bytě, tak venku.
V každém případě je rozhodující, jaké je počasí. Obecná rada zní, že správný čas pro první vynesení papouška z bytu ven je v situaci, kdy nám samotným stačí jen krátký rukáv. První pobyt by měl být krátký, maximálně hodinový, a postupně se pobyt venku prodlužuje.
Zásada číslo 2: Všeho s mírou
Papoušek pobývající venku v kleci by měl mít vždy možnost se ukrýt do stínu. Neuděláme chybu, pokud celou klec umístíme na stinné nebo pohostinné místo, například pod košatý strom nebo do zahradního altánu. Napevno zbudovaná zahradní voliéra by měla mít vždy kryté místo na nocování, a část může být otevřená plnému slunci. V případě deště platí totéž, co u domácího sprchování: papoušek by měl mít vždy možnost se před deštěm ukrýt.
Klec bez pevného stropu raději za deště přeneseme do domu.
Zásada číslo 3: Bezpečnost nade vše
Venku číhá na papoušky více nebezpečí, než v bytě. Klec nebo voliéra musí být dokonale zabezpečena před uniknutím papouška. Ovšem ne všichni myslí na to, že klec má nejen bránit papouškovi utéci, ale také zajistit, aby se k němu nedostali nežádoucí návštěvníci.
Velké nebezpečí představují pro papoušky venku hlavně kočky, kuny a draví ptáci.
Až příliš často se stává, že blížící se dravec u papouška vyvolá paniku, ten začne létat po kleci, usedne na pletivo a dravec ho zachytí za nohu, kterou vytrhne z těla. Z těchto důvodů je nutné být velmi opatrný při rozhodování, zda nechat papouška venku přes noc. Obecně platí, že k přenocování venku jsou vhodné pouze stabilní pevně zbudované venkovní voliéry, které mají krytou část, kam se papoušek může ukrýt na noc a kdykoli před nepřízní počasí, a dvojité pletivo zvenčí, které chrání před útokem dravce.
Hrozba infekce
Lidé mají často obavu z toho, že by se jejich papoušek mohl venku na zahradě nakazit nějakou infekcí od volně žijících ptáků. Tyto obavy jsou zcela neopodstatněné. Vnější prostředí nepředstavuje pro patogenní mikroby nijak přátelské podmínky. Slunce je přímo ničí a vítr a déšť je ředí a nedovolí jejich kumulaci. Samozřejmě je nutné se vyhnout tomu, aby byl papoušek s volně žijícími zvířaty v přímém kontaktu a klec nesmí stát přímo pod hnízdem volně žijících ptáků, aby nebyla znečišťována jejich trusem. Jsou například známy případy, kdy se papoušek na balkóně nakazil chlamydiózou od městských holubů, kteří na balkóně s oblibou posedávali v hojném počtu.
Celkově vzato je ovšem z nákazového hlediska vnější prostředí mnohem bezpečnější, než pobyt v uzavřeném bytě s chovatelem, který má rýmu nebo angínu. Při zachování základních hygienických pravidel není třeba se nakažení papouška od volně žijících zvířat vůbec obávat.