Potkan

Potkani si zachovávají mnohé rysy chování a smyslovou výkonnost divoce žijících příbuzných i jako domácí mazlíčci. Zvláště nápadná je jejich snaha přimknout se k člověku. Ochotně s ním navazují přátelství. Tento rys není u žádných jiných savců tak zjevný. Jsou čiperní a všeteční, přívětiví a přítulní, mazaní a hraví, neuvěřitelně čistotní a snadno se ošetřují. Jako domácí zvířata mají vše, čím si lze získat srdce majitele. V posledních letech v sobě objevuje vášeň pro tyto inteligentní a roztomilé hlodavce stále víc lidí.
SOUŽITÍ VE SMEČCE
Potkani jsou silní díky vzájemné pospolitosti a smyslu pro klan. Bez přítomnosti jiných jedinců svého druhu zakrňují a chřadnou. Typickou formou jejich společenství je smečka, kterou většinou tvoří velká rodina navzájem blízce spřízněných jedinců. Soužití v ní je založeno na přívětivosti a přátelství. Smečka společně zkoumá cizí terén, společně se brání nepříteli, hledá potravu a vzájemně si pomáhá při odchovu mláďat. Příslušníci smečky se rozeznávají podle pachu charakteristického pro celou skupinu a cizí zvířata na svém území nestrpí.
ŽIVOT S ČLOVĚKEM
Proč si pořídit právě potkany? Pro chovatele je to snadná otázka. Především mají tři zcela zvláštní vlastnosti, které z nich učinily jedinečná domácí zvířata: mimořádnou inteligenci, výraznou náklonnost k lidem a vynikající mrštnost a ovládání těla. Potkani jsou úžasně přizpůsobiví. Dokážou se velmi rychle vyrovnat s nejrůznějšími životními podmínkami a stravovacími situacemi. Jsou si schopni vyvinout kromě vrozených modelů chování také nové. Díky flexibilitě, houževnatosti, vysokému indexu rozmnožování a výraznému sklonu zkoumat dobyli potkani téměř všechny pozemské biotopy. Krysy i potkani žijí po celá staletí v naší blízkosti, potkani možná už od prvních dnů lidstva. Neustálá přítomnost potkanů rozhodujícím způsobem poznamenala lidské dějiny. Potkani jsou značně zvědaví. Touha zkoumat je také důvodem, proč se potkani rozšířili do celého světa. Potkan, v němčině nazývaný "krysa poutnická", dělá svému jménu neobyčejnou čest. Potkani jsou výteční plavci – jako černí pasažéři na lodích dobyli země všech kontinentů.
JE TO KRYSA NEBO POTKAN?
Potkan: Divoce žijící "krysy" jsou u nás téměř bez výjimky potkani. Rattus norvegicus dorazil do Evropy z asijských stepí pravděpodobně už ve středověku. Jeho vědecká označení vyplynulo z mylného názoru, že druh pochází z Norska. Potkani jsou pozemní zvířata, využívající jakékoli myslitelné biotopy, které jim mohou poskytnout přístřeší a ochranu – od stodol, stájí a sklepů až po smetiště, hroby a odpadové kanály. Jako nenároční všežravci se potkani živí hlavně rostlinnou potravou, nepohrdnou však ani rybami, králíky, myšmi a ptáky i všemi ostatními zvířaty, která dokážou přemoci. Krysa domácí: Rattus rattus, původně žijící na stromech, je opravdovým přeborníkem ve šplhání. Na rozdíl od potkana, který dává přednost vlhkým biotopům a blízkosti vody, osidluje krysa domácí spíše výše položené, suché a teplejší prostory. Živočišnou stravu má na jídelníčku jen zřídka, její hlavní potravu tvoří semena a plody. Nedostatek vhodných míst k usídlení způsobil, že krysa domácí ve zdejší oblasti téměř vyhynula. V tropech a subtropech je však i nadále hojná.
VYHÁNĚNÍ, PRONÁSLEDOVÁNÍ, TRÁVENÍ
Během středověku padla za oběť "černé smrti" (moru) čtvrtina obyvatel Evropy. Panovala mylná domněnka, že nemoc přenášejí krysy domácí. Přenašečem však byly blechy, infikované bakteriemi moru. Hlavně v tropech a subtropech mají krysy i dnes na svědomí nemoci a epidemie, decimují úrodu a ničí zásoby potravin. Vzhledem k přizpůsobivosti a houževnatosti těchto hlodavců bylo i při neustálém pronásledování dosaženo pouze částečného úspěchu. Populace krys, hlavně ve velkoměstech, se počítají v milionech. Spisovatel Gϋnter Grass dává ve své knize "Krysa" literární odpověď na starou otázku: přežije člověk, či krysa? Člověk podle něj zničí sám sebe atomovou válkou a zůstane jen krysí stát. Ačkoliv se u nás lidé stále krys stále bojí a hnusí si je, v mnohých kulturách, zejména v Asii, uctívají jejich statečnost a mazanost. Lidé, kteří se podle čínského zvěrokruhu narodili v "roce krysy", se považují za mimořádně okouzlující, chytré, obezřetné a prozíravé.
PROJEVY NÁKLONNOSTI
Tělesný kontakt hraje v potkání smečce významnou roli. K tomu patří mezi jiným i vzájemné tulení v domečku na spaní, často v několika vrstvách nad sebou či vedle sebe. Důležité je i vzájemné okusování a olizování kožíšku, pošťuchování a kladení tlapek jeden na druhého. Téměř vždy je akceptování kontaktu výrazem smířlivé nálady a náklonnosti, nebo slouží k uchlácholení a jako přátelské pozdravení. Jestliže si získáme důvěru potkana, ten uplatňuje tělesné kontakty i vůči nám, např. ležením na rameně nebo něžným okusováním ucha.
SAMOTNÉHO NEBO SKUPINU?
Potkani vyžadují neustálý kontakt s příslušníky stejného druhu. I když se člověk denně věnuje dlouhé hodiny jednotlivě chovanému zvířeti, nedokáže uspokojit jeho sociální nároky. Ideální je společenství dvou, tří nebo více jedinců téhož pohlaví. Dobře se navzájem snášejí zejména samičky, zvláště pokud pocházejí z jednoho vrhu. Stejně vyspělí samci spolu bojují tak dlouho, dokud se nevyjasní hierarchie v kleci. Ve skupinách samečků rozdílného věku jsou spory o vůdcovství méně časté. Kastrovaní samci mohou žít v jedné smečce se samičkami. Potkani, chovaní dnes jako domácí mazlíčci, pocházejí z ochočených laboratorních zvířat, k chovu laboratorních potkanů se cílevědomě vybírají nejvíce krotcí a přítulní jedinci. Jelikož potkani v roli domácích mazlíčků pocházejí z chovných linií těchto zvířat, vyznačují se obzvláště mírumilovnou a přátelskou povahou. Potkani se chovají v mnoha barvách a varietách. Mezi nejčastější znaky patří berkshire, husky a hooded. Vzory se mohou vyskytovat v nejrůznějších vybarvení.
CO POTKANI POTŘEBUJÍ
Co se týče nároků, potkani jsou do jisté míry podobní psům. Pro oba druhy je mimořádně důležitá blízkost člověka. Pro potkany to platí i v případě, že žijí ve větší skupině. Potkani jsou ostražití a čilí: vyžadují velkou klec, pravidelný výběh, pestré zaměstnání a značnou pozornost ze strany chovatele. Potkani v péči člověka bývají na rozdíl od divokých příbuzných odhodlanější a rychle přicházejí věcem na kloub. Pro potkany není klec jen místo, kde mohou spát a kam dostávají potravu. Klec připravená hlodavcům na míru udržuje obyvatele zdravé a v kondici. Láká je ke šmejdění a pátrání, čímž podporuje rozvoj jejich inteligence. Nabízí množství útulných koutů, v nichž se potkani cítí bezpeční a chránění. Hlodavci, kteří s oblibou šplhají, by rádi výš a výš. U klece se proto cení především výška. Z toho důvodu se rozhodně nehodí klec pro morčata nebo králíky, žijící především na zemi. Klec pro potkany se dělí na několik poschodí. Je vybavena plošinami na sezení, domečkem na spaní a útulnými kouty. Všechno příslušenství je pospojováno schůdky, lany, rourami, větvemi, žebříky a provazovými žebříky. Mnozí chovatelé si klece pro své chráněnce budují vlastníma rukama.
MILOVANÝ ČLOVĚK
Dvounožci potkanům neslouží jen jako skvělý strom, po němž se dá šplhat. Pokud si získá jejich důvěru, zahrnují ho svými city a přijímají ho jako člena smečky. Uvízne-li potkanovi člověk jednou v srdci, je pro něj jeho blízkost důležitější než mnoho jiných věcí. Brzy ráno už roztouženě panáčkuje u mřížky klece, a když se konečně vynoříte, nadšeně vás zdraví. A podobně, jako se tulí ke spřáteleným jedincům svého druhu, vyhledává potkan i blízkost "Svou náklonnost mu projevuje např. něžným okusováním ucha. Potkani jsou zvídavé bytosti. Téměř vždy po překvapivě krátké době pochopí, co od nich žádáme. Jejich bystrost se osvědčuje například při pokusech v bludišti. Svou roli zde nepochybně hraje i paměť na místa.
ŘEČ TĚLA A ZVUKY
Mnohé akustické projevy potkanů vznikají v pro člověka neslyšitelné oblasti ultrazvuku. Pískání je projevem strachu bázlivého zvířete. Mládě opuštěné v hnízdě pískáním přivolává matku. Frkání a prskání představuje zvuky vydávané v ohrožení a jako varování, např. před cizími potkany. Skřípání zuby může znamenat stejně dobře projev příjemných pocitů, jako i hněvu. Lépe se mu dá porozumět, orientujeme-li se průvodními tělesnými projevy. Potkani disponují rozmanitou, ale přitom jasnou a srozumitelnou řečí těla, které může dobře porozumět i člověk. Když se potkan ujišťuje o bezpečí, zejména v cizím prostředí, větří se zvednutým čumákem. Vzájemné očichávání čumáků, kožíšku a anální oblasti je zase pozdravným rituálem. Chce-li např. poražený v zápase vyjádřit pokoru, stojí bez hnutí, otočen k soupeři bokem nebo zády. Při konfliktech se potkani, podobně jako jiná zvířata, chovají často nepřiměřeně situaci (např. lízání kožíšku).
ČLEN RODINY
Klecí a trochou zrní péče nekončí. Kdo se rozhodne chovat potkany, musí je včlenit do svého života a všedního dne. Potkani patří do rodiny více než jiná drobná domácí zvířata a vyžadují pozornost a povzbudivá slova. Vyhnanství někam do opuštěného kouta nepřipadá v úvahu! Klec postavte na místo, ze kterého mohou potkani sledovat, co se v bytě děje. Jako většina hlodavců jsou potkani živočichové s mimořádně vyvinutým čichem. Čich jim poskytuje detailní informace o prostředí, v němž žijí. Vidění však mají jen neostré. Zvláště vzrušující to bývá pro všetečného potkana tam, kde může nasávat mnoho rozdílných pachů a vůní. Kdo má citlivý nos, reaguje na nepříjemné pachové látky nevyhnutně silněji. Dodržujte pokud možno časy, v nichž se o zvířata staráte a zabýváte se jimi. Potkani mají už po několika dnech v hlavě na minutu přesný diář a dychtivě vás budou čekat u mříže klece ještě předtím, než daný okamžik nastane. Výběh po bytě je každý den povinný. Hodinka mazlení s pánem bývá vrcholným zážitkem dne. Potkani, kteří s lidmi nemají pravidelný kontakt, zůstanou plaší. To platí i pro zvířata, která byla dříve krotká.
JAK CHRÁNIT ZDRAVÍ POTKANŮ
Potkani nevstupují do pevného partnerského svazku – samice se páří s několika samci. Sameček potkana je schopen rozmnožování už ve věku 5 až 6 týdnů, samička o něco později. Přivádí na svět průměrně 11 až 15 mláďat a ihned po vrhu je schopná páření. Chovný pár dokáže mít potomstvo až sedmkrát do roka. Chovem separovaným podle pohlaví nebo kastrací lze zabránit nežádoucímu rozmnožování. Potkani jsou mimořádně čistotná zvířata, která se pravidelně a intenzivně zabývají péčí o tělo. Snahu o čištění lze pozorovat už i u mláďat v hnízdě. Potkani chovaní jako domácí zvířata žijí obvykle dva, nejvýše však tři roky. To ale platí i pro většinu jejich divoce žijících příbuzných. Krotcí obyvatelé klecí pocházejí z laboratorních potkanů jsou neobyčejně náchylní k nemocem. Sice ne víc než ostatní drobná zvířata, ale stejně jako ona vyžadují poměrně dost pozornosti a péče (zejména v pokročilejším věku). Onemocnění postupují u potkanů kvůli rychlé látkové výměně značným tempem: proto je velmi důležité včas rozeznat příznaky nemoci.

Chovem papoušků se zabývám asi dvanáct roků a polovinu této doby jsem choval převážně australské druhy s výjimkou mníška šedého. Stačila ale návštěva jedné menší regionální výstavy a moje preference v

Psi a lidé žijí pospolu již tisíce let, ale to neznamená že si musí vždy vzájemně rozumět. Život s vaším „mazlíčkem“ může být plný neporozumění a frustrace, stejně jako život s lidmi! Protože psi jsou

Doma připravovaná strava jako maso, příkrmy, zelenina aj. je sice velmi aromatická, z čehož vyplívá její chutnost a dobré přijímání psem, ale její nevýhodou je, že se obtížně vylaďuje krmná dávka co d

Reakce na střelbu Když např.víme, že máme psa ,,lechtivého“ na střelbu, tak když vidíme, že se jiný psovod chystá ke střelbě, včas poodejdeme opodál. Se psem si začneme hrát, případně psovi podávám

Fretky patří do čeledi lasicovitých, a tím pádem k šelmám. Okruh příznivců těchto podnikavých zvířátek rok od roku roste. Prapředkem všech fretek je divoce žijící tchoř tmavý (Mustela putorius). První

Pod názvem zakrslý králík shrnujeme všechny druhy zakrslých králíků, a to jak čistokrevné králíky, tak i křížence a neuznaná plemena. Hlavní rozdělení je na zakrslé berany (uši obrácené k zemi) a klas

Pár pravidel, jejichž autorem je sám život a editorem moje maličkost, fascinovaná nevyhnutelností, s jakou nastanou všechny příznivé okolnosti pro jejich další rozvoj. Pravidlo papouščího apetitu:

Voda zabezpečuje mnoho funkcí v organismu. Nachází se uvnitř i vně buněk (intracelulární a extracelulární tekutina). Má mnoho funkcí – jako transportní médium, rozpouštědlo různých látek (např. vitamí

Všechny kočky mňoukají, ale některé více než jiné. Rozdíly jsou jednak plemenné a jednak samozřejmě individuální. Orientálky nikdy neopomenou vyjádřit nespokojenost uštěpačným hrdelním mňau na rozdí

Vitamín C Morčata potřebují dodávat svému tělu energii prostřednictvím potravy, kterou by měla dostávat pravidelně a denně. Vzhledem k tomu, že morče je býložravec, jeho strava by měla zahrnovat výhr