Připravte se na léto

V letních měsících se naše kontakty s přírodou zintenzivňují. Na procházkách a na výletech se psem se však může ukázat i ta horší tvář léta – úrazy, poštípání hmyzem a klíšťaty, alergie, záněty zvukovodů, průjmy, přehřátí, dehydratace. Jak se na tyto problémy připravit? Zde je několik tipů. Jak drobné nehody a úskalí letních dnů řešit.

Obecné Pokud se psem cestujete, je dobré mít uložené v mobilním telefonu číslo vašeho veterinárního lékaře, abyste se mohli v případě problémů alespoň poradit. Co nejdříve po příjezdu do cílové destinace se zajímejte o nejbližší veterinární službu a její ordinační hodiny. Tyto údaje je vždy lepší zjistit předem a v klidu, než s krvácejícím psem zmateně pobíhat po cizím městě a zoufale vyhlašovat pátrání po místním veterináři.

Kinetóza Kinetóza neboli nevolnost při jízdě autem je prvním problémem, který vás může na cestě se psem potkat už po pár ujetých kilometrech. Pes sliní, je neklidný, kňučí, nadavuje se, zvrací šťávy či potravu. Pozvracený a nakysle zapáchající interiér vozu nevytváří dobrou atmosféru výletu, na který se všichni tak těšili. Přitom má tento problém jednoduché řešení: na trhu jsou účinná léčiva určená přímo pro psy, která těmto problémům spolehlivě zabrání. Rada: požádejte vašeho veterinárního lékaře, aby vám před cestou některý z léků proti kinetóze doporučil a poradil s jeho podáváním.

Úrazy Nejčastějšími úrazy jsou drobné oděrky, ulomené drápky, řezné rány, roztržení kůže, bodná poranění ostrými předměty a podobně. Z těchto důvodů byste měli mít po ruce nachystanou v lahvičce dezinfekci, nejlépe na bázi jodu či hypermangan, a ránu vydezinfikovat. Jednoduchým výplachem rány vodou se dá zadarmo zabránit komplikacím, jejichž řešení by později mohlo stát tisíce. Pokud ránu navíc obvážete, poskytli jste ideální první pomoc a nyní již záleží na rozsahu poranění, zda kontaktovat veterinárního lékaře, či nechat ránu bez dalšího odborného ošetření. Rada:Přibalte si do batohu na výlet dezinfekční přípravek na rány a obvaz. Toto vybavení oceníte při poranění i vy sami.

Alergie, kožní vyrážky Kožní alergie jsou u psů velmi časté. Pes může být v přírodě požahán rostlinami, poštípán hmyzem (vosami, včelami, mravenci) nebo klíšťaty. Všechny tyto nástrahy mohou způsobit nepříjemné podráždění kůže, které je intenzivně svědivé a může se prohloubit až do zánětlivého onemocnění kůže. Pokud je pes atopik (atopie = alergie, kdy alergeny vnikají do těla dýchacím aparátem), mohou mu pyly, trávy či prach způsobit svědivou kožní reakci. I na tuto situaci se lze připravit. Začít lze aplikací přípravku proti klíšťatům a blechám. Není od věci vybavit se na výlet několika tabletami prednisonu a antihistaminika, popř. kortikosteroidní mastí či sprejem, a při popisované nehodě ihned tato léčiva podat. Při poštípání hmyzem či požahání rostlinami platí, že pouze okamžité podání těchto léků má rychlý a spolehlivý účinek. Po koupání v přírodní nádrži vždy psa osprchujte čistou vodou – organické nečistoty z rybníka či potomka mohou způsobit velmi vážné záněty kůže. Noste s sebou klíšťky na klíšťata a jodovou dezinfekci na zatření ranky po vytažení klíštěte. Rada: Poraďte se se svým veterinárním lékařem, která léčiva by vám pro tyto situace doporučil, a noste je na výlety s sebou.

Záněty zvukovody, cizí tělesa ve zvukovodu, osiny Při teplém a vlhkém počasí či při koupání v přírodních nádržích nebo v potoce může vniknout voda do zvukovodu, ucho se zapaří a vznikne zánět zvukovodu, který se projevuje třepáním hlavou, nakloněním hlavy na postiženou stranu, bolestí při doteku ucha a celkovou apatií. Podobné příznaky se mohou vyskytnout i v případě cizího tělesa ve zvukovodu, což je nejčastěji osina (ostrá část travin), ale také hmyz a nečistoty. Pokus k tomu dojde, zásadně do zvukovodu nic nestrkejte a nesnažte se vatovým tampónem na špejli zvukovod čistit. Kdyby tam bylo cizí těleso, posunuli byste je ještě hlouběji, čímž by se stav zkomplikoval. Rada: Pokud se chystáte na dovolenou někam, kde nebude veterinární služba ihned dostupná, není na škodu mít u sebe ušní kapky, kterými dráždění a bolest zmírníte. Poté je potřeba co nejdříve vyhledat veterinárního lékaře, který zvukovod prohlédne otoskopem a doporučí další postup.

Průjem, zvracení Podráždění a záněty žaludku a střev jsou v letních měsících méně časté než v zimě, protože organické zbytky se v létě rychleji rozkládají a není jich tolik pro psa k dispozici. Přesto si někteří psi nenechají ujít pochoutku ve formě týden staré odhozené svačiny, leklé ryby či rozkládajícího se hraboše. Není divu, že trávicí aparát psa zvyklý na superprémiové granule je udiven přicházejícím obsahem, což vyvolá jeho silné podrážení a později a později i zánět. Projevy asi znají všichni: nadavování, zvracení, pastovitý až vodnatý průjem, nucení na stolici, neklid až apatie, někdy omezení až úplné zastavení příjmu potravy. Pokud o svém psu víte, že má tendenci vyhledávat podobné laskominy, měl by mít při pohybu bez vodítka náhubek. Když už se tato nehoda stane, nepodávejte psovi až 12 hodin nic jíst a poté nasaďte dietu ve formě uvařené rýže, mrkve, ovesných vloček a bílého masa. Krmte v malých dávkách a často. Je také vhodné mít u sebe léky na tlumení kyselosti žaludku a protiprůjmová léčiva, který trus zahušťují a pomáhají formování stolice. Rada:Čím dříve zahájíte akci – podání dietního jídla a léčiv, tím menší bude pravděpodobnost, že se rozvine zánět žaludku a střev, který už sami nezvládnete. Pokud příznaky trvají třetí den, musíte vyhledat veterinárního lékaře.

Přehřátí(úžeh, úpal) a dehydratace Při dlouhé cestě autem v horkých dnech nebo při dlouhodobém pobytu na sluníčku spojeném s fyzickou námahou a bez přístupu k pitné vodě může dojít k přehřátí psa, k dehydrataci a kolapsovým stavům. Pes není schopen stát, leží na boku, pokládá hlavu, zrychleně dýchá a je apatický. V takovém případě byste ho měli rychle přemístit do stínu, nejlépe do chladné místnosti, dát mu napít, namočit ručník či část oděvu a psa jím mírně ochlazovat. Nepolévejte psa studenou vodou, ale jen pozvolna snižujte teplotu těla. Rada: V těchto případech je nejlepší prevence:pravidelně zastavujte a dělejte přestávky, nechte psa často napít, v horkých a dusných dnech nechte psa častěji odpočinout ve stínu.

Uštknutí zmijí Uštknutí zmijí není v našich podmínkách časté, protože zmije obecná je relativně vzácný živočich a setkání se psem či člověkem se raději vyhne. Příznakem uštknutí je bolestivá kousná rána, která začne otékat. Může následovat zvracení, slabost až kolaps v důsledku poklesu krevního tlaku. Po uštknutí je vhodné ránu důkladně vypláchnout čímkoliv, co je po ruce. Když není k dispozici voda, dá se použít minerálka, čaj, prostě cokoli, co zajistí částečný výplach jedu a jeho naředění. Nakonec ránu vydezinfikujte. Pokud došlo k uštknutí do končetiny, je vhodné ji pevně obandážovat, aby se v ní zpomalila krevní i mizní cirkulace (lze provést kusem oděvu, hadrem apod., přičemž zaškrcení by nemělo být příliš razantní, aby končetina pod obvazem neodumřela). Není od věci ani aplikace antihistaminik ve formě tablet. Rada: při uštknutí zmijí je kritických 6-8 hodin po kousnutí. Do té doby by se měl pes nechat ošetřit. Po rychlé vlastní první pomoci se snažte okamžitě vyhledat veterinární ošetření.

Lékárničku s sebou! Seznam potencionálních letních nehod nebyl samozřejmě vyčerpán, jde jen o ty častější. Pokud jste si při čtení těchto řádků povzdychli, že byste s sebou museli nosit celou lékárničku, je to přesně ten pocit, který ve vás měl článek vyvolat. Ano! Pořiďte si lékárničku a noste ji v batohu na výlety se psem. Poraďte se se svým lékařem, které léky by vám na nejčastější nehody doporučil. Banální pomoc, jako je dezinfekce rány či podání antihistaminika, může psovi výrazně pomoci, a proto pár gramů v batohu navíc stojí za to.

Hrajte si! Psi milují hry. Udělejte si každý den chvilku pro hraní. Kromě toho že si společně užijete spoustu zábavy , ulevíte svému psovi od nastřádané energie. Choďte na procházky. Berte vašeho

Reakce na střelbu Když např.víme, že máme psa ,,lechtivého“ na střelbu, tak když vidíme, že se jiný psovod chystá ke střelbě, včas poodejdeme opodál. Se psem si začneme hrát, případně psovi podávám

Pes má relativně krátký zažívací trakt. Proto potrava prochází střevem psa dosti rychle. Aby za tuto krátkou dobu došlo k dobrému natrávení a vstřebávání potravy musí se podle jednotlivých složek stra

Odběr krve je pro veterináře rutinní záležitost. Každý lékař preferuje určitou techniku, materiál i odběrová místa. Obvykle není zapotřebí pro odběr krve kočku medikamentózně zklidňovat. Není optimáln

Mít doma kočku, která Vás pravidelně budí ještě před tím, než zazvoní Váš budík, není nic příjemného. Pokud máte za sebou těžký den, může to ve vás probouzet krvežíznivé choutky. O kočkách se často my

Zimování neboli hibernace je přirozenou součástí života evropských suchozemských želv. Hibernací želvy přečkávají období, které vzhledem ke klimatickým podmínkám není vhodné pro jejich normální aktivi

Morče je nejlepší volba pro každého začínajícího chovatele. Je to zvířátko milé a přátelské, nenáročné, přiměřeně velké do každého bytu a péče o ně není nijak těžká. Morče divoké Divoce žijící mo

Mateřské mléko je prvním krmivem, se kterým se štěně setká po narození. V odchovu štěňat však mohou nastat situace, kdy je pro štěňata mléka nedostatek, a proto se musí jejich výživa řešit náhradním z

Skákání Nejčastějším problémovým chováním psů je skákání. Skákání je vítací ceremoniál zděděný po divokých předcích psa. Štěňata a vlčata se natahovala nebo vyskakovala na matku, která se právě vráti

Základní údaje Tento chovatelsky méně známý hlodavec patří k větším druhům pískomilů. Dosahuje hmotnosti 100 – 200 g. Tělo má dlouhé 13 – 20 cm. Ocas je kratší než tělo, osrstěný, zakončený černou št