Ordinační hodiny Pohotovost 602 200 185 / Objednání 412 540 898 recepce@petklinika.cz
Chybění zubů u psa

Plnochrupý pes má v mordě 42 zuby. U mnohých psů jeden nebo více zubů chybí. Nejčastěji chybí premoláry nebo moláry. Chybění zubů je dlouholetý chovatelský problém. Ten rozdělil chovatele zhruba na tř

zobrazit všechny dotazy >>

MIKROKOSMOS “NANO“

Dnes neznáme jenom nanotechnologie, ale pár let už také nanoakvária. Jen málokdo ví, že dříve byla akvária velmi malá. Z dnešního pohledu byla “nano“, protože sklo bylo drahé a výroba nádrží o délce v

zobrazit článek >>
Test spokojenosti
  • úžasný přístup k našim miláčkům i k nám
  • v rámci města Děčín určitě nejlepší úroveň, zatím není nic s čím bych nebyl spokojen
  • velká spokojenost s přístupem ze strany pana MVDr. Křečka
Zúčastnit se testu >>
Závody Hills cup Chvilkami to sice vypadá, že to není běh psa a dítěte, ale spíše tah psem, ale kdo ví, třeba je zde základ pro další výkony a vyroste zde další Nikola Marešová a jiní mistři světa.
Je zde vidět zápal, obzvláště soutěživé holčičky běží, co to dá, ani si nevšimnou ztráty partnera. Také oceňuji sportovní gymnastiku s podobě provazu přes svého psa.
Vyhlašovali se výsledky všech předchozích kol,pokud si všimnete,že někteří na stupních vítězů mají místo hlavy diplom,je to pouze zástupce,protože vítěz nebyl přítomen vyhlášení.

Fotogalerie Dobříš Hills cup 2013 finále
Rádi bychom upozornili na dvě fotky našich klientů a kolegů.
Fotka č.82 – Dušan Erbs a jeho běh s dcerou a manželkou soutěžili v týmech pro celou rodinu.
Fotka č.85 – naše klientka Jarmila Halířová Sobecká – Sokol Maxičky Děčín – v soutěži pro celou rodinu,měla s sebou skutečně všechny děti / 7 měsíc těhotenství/.Mimo jiné absolutní vítězka kategorie se psem od 25 kg.
Ve všech kategoriích převážně byla prvenství na straně Sokol Maxičky, Děčín.

Strach ze psů: Pomoc, já se bojím!!!

Věřte domu nebo ne, ale chorobný strach ze psů patří mezi nejčastější fobie vyvolané zvířaty a trpí jím spousta lidí. Pokud někoho takového nemáte ve svém nejbližším okolí (což je docela dobře možné, protože lidé s fobií ze psů se většinou s jejich majiteli příliš nedruží, naopak se snaží držet od nich co nejdál), stačí na webu zabrousit na některé diskuzní fórum, které se tomuto tématu věnuje. Rázem bude i vám jasné, že ti, kteří se psů bojí, to vesměs nedělají ,,schválně“, ani nejsou ,,hloupí“, ale že jejich strach mívá pevné kořeny, často sahají hluboko do dětství. A že jejich psychiku ovládá natolik, že racionální důvody a vysvětlování jako by narážely na neviditelnou stěnu. Lidé s fobií nejsou schopni svůj strach vědomě ovládnout a to dokonce ani tehdy, když se o to v danou chvíli sebevíce snaží.

Každý strach není fobie

Je ovšem třeba rozlišovat. Strach z něčeho neznámého, co vyhlíží potencionálně nebezpečně, je zcela přirozená, biologicky podmíněná reakce. A dokonce užitečná od nepaměti nám pomáhá přežít. Když člověk, který se psy nemá zkušenosti, někde venku potká velkou, štěkající nebo vrčící, navíc nepřivázanou šelmu (jíž pes, ať se nám to líbí, nebo ne, je), je normální, že se bojí vyhodnotil si ji jako reálné potencionální nebezpečí. Jeho strach ovšem trvá pouze po dobu hrozícího nebezpečí. Něco jiného je, pokud se někdo bojí každého psa, ať už reálně nebezpečný je, nebo není, a při každém setkání ho strach pohltí natolik, že ztratí sebekontrolu, zachvátí ho panika, takže se zpotí, roztřese, vyschne mu v ústech, rozbuší se mu srdce a zrychlí tep. Teprve v takové případě můžeme hovořit o fobii ze psů (odborníci říkají, že z těchto i níže uvedených příznaků se musí dostavit alespoň dva). Pravdou ovšem je, že v běžném životě i v řeči se strach a fobie často zaměňují.

Proč se lidé bojí:

Většina fobii má své kořeny v nějakém traumatickém zážitku z dětství. Na malé dítě do kočárku nebo za plotem nečekaně vybafl pes, případně ho porazil na ulici, v horším případě ho dokonce kousl. Nebo dítě nebylo přímo ohroženo, ale jeho rodiče reagovali na přítomnost psa nepřirozeně až hystericky (tzv. modelové učení). Podle psychologů se riziko vzniku fobie zvyšuje v případě, že bylo dítě v kritické situaci samo a nemohlo se opřít o podporu blízké osoby. A u citlivějších nebo vrozeně úzkostných jedinců může k vyvolání fobie stačit už to, že se někdo o svém nepříjemném zážitku se psem jenom sugestivně mluví! Konkrétní příčinu vzniku své fobie si mnoho lidí nepamatuje a není schopno si ji vybavit. Přesto v těžších případech jejich následující život někdy dost zásadním způsobem ovlivňuje – takoví jedinci se začnou vyhýbat místům, kde by psy mohli potkat, lidem, kteří je mají, v krajních případech nedokážou bez paniky vyjít z bytu nebo úplně přestanou vycházet ven. To už jsou samozřejmě případy, které si žádají odbornou pomoc psychologa nebo psychiatra, stejně jako u lidí, u nichž je strach ze psů podmíněný nějakou duševní poruchou. Ale pokud se někdo ,,jen“ trvale bojí psů, jeho život strach z nich zatím výrazně neovlivňuje, může se pokusit s tím něco udělat i sám.

Fobie má mnoho tváří

Fobie se mohou projevovat nejrůznějším způsobem. Někdo se v přítomnosti psa jen necítí úplně dobře a uvolněně, jiný raději přechází na druhou stranu, jakmile se v dálce objeví třeba jen jezevčík. A další propadne totální panice a pocitům bezmocnosti už jen při pomyšlení, že by cestou do práce mohl narazit na psa.



Co s tím?

I když si to mnoho lidí myslí a bohužel se tím také řídí řešením není celý problém bagatelizovat a snažit se ho ignorovat. Tím se ho totiž nezbaví, jen ho potlačí, zasunou do podvědomí a on se začne projevovat jiným způsobem, kdy souvislost ani nebude zřejmá, třeba poruchami spánku. U matek malých dětí se zase často setkáváme s tím, že svůj strach jakoby přesouvají na svého potomka: při setkání se psem v parku ho berou do náručí, zdánlivě proto, aby se mu nic zlého nestalo – ve skutečnosti však většinou nic takového reálně nehrozí a matka tímto chováním jen řeší svůj vlastní úzkostný stav a schovává ho za starost o dítě. O následujících, které to má na dětskou duši, už jsme se zmiňovali. Osvědčenou ,,první pomocí“ u lehčích případů je se při setkání se psem zastavit a začít soustředěně zhluboka dýchat, což pomůže uvolnit se. Ke psu se zpočátku nepřibližovat, ale pozorně ho zpovzdálí sledovat a snažit se porozumět jeho chování. Cíleně vyhledávat psy, kteří děsí méně než jiní – například malá roztomilá štěňátka přivázána na vodítku nebo držená v náručí. K nim se začít přibližovat, případně si je pohladit. ,,Zátěž“ zvyšovat postupně, krůček za krůčkem, nesnažit se svou fobii potlačit naráz. ,,Léčba šokem“ představuje sice jednu z možných metod, ale bývá označována za spornou a každopádně ji lze – pokud vůbec provádět jen pod odborným dohledem. V ideálním případě začít docházet do psí školky a navázat spolupráci s nějakým zkušeným psím trenérem. To ostatně dělávají i někteří psychoterapeuti, kteří se svými klienty řeší závazné případy kynofobie. Odborně se tomu říká systematická desenzibilizace postupná adaptace na situace a jevy, které v člověku budí stres a chorobný strach, a to v určitém pořadí a podle odborně fundovaného klíče. Doporučuje se fobii nebo strach si rozfázovat. Začít tím, že si zapíšeme, čeho konkrétně se fobie týká – třeba: ,,Mám hrůzu z volně pobíhajících psů, když nějakého uvidím, přejdu na druhý chodník“. Dále si pak zapsat, čeho chceme dosáhnout (například ,,Na ulici psy míjet bez povšimnutí, ať jsou na vodítku nebo na volno“) a tento cíl se několikrát za den opakovat, až ho přijmeme za svůj. Poté se úmyslně konfrontovat se situací, jíž se obáváme, nejprve jen z dálky, a opět si zapisovat pokroky, jich se postupně podařilo dosáhnout. Důležitý prý také je mluvit o svých cílech a pokrocích s blízkými lidmi. Tomu, kdo by si chtěl tento postup vyzkoušet na vlastní kůži, doporučujeme, aby si sehnal příslušnou literaturu, případně postup konzultoval s oborníkem.

Pomoci může každý!

Pomáhat lidem zbavovat se strachu ze psů může každý majitel psa. Není to otřepená fráze, když řekneme, že začít by se mělo už u dětí. Pokud máme vyrovnaného, dobře socializovaného psa (nebo štěně, jež socializací právě prochází), dovolme cizím dětem, aby si ho hladily, povídejme si s nimi o tom, jaký pejsek je, co má rád a co né. Nenechme se ,,vytočit“ pokud matka reaguje z našeho pohledu hystericky a přehnaně ochranitelsky už přece víme, proč tomu tak je a že za to nemůžeme. Vlídně promluvme i s ní, svého psa nevnucujme, ale nabídněme pomoc. Jsou to zdánlivě maličkosti, ale mohou mít zásadní význam pro celý pozdější život mladého člověka. Jestliže máme ve svém okolí, třeba v příbuzenstvu, někoho, kdo se bojí psů, zkusme mu podat pomocnou ruku a nabídnout, že mu pomůžeme jeho fobii překonat. Ne tím, že se budeme vysmívat, ale že mu postupně umožníme našeho psa blíže poznat a nezlomíme nad ním hůl jen proto, že k němu prozatím nedokázal nalézt cestu a vyhýbá se mu. A pokud v sobě vychovatele a altruistu nedokážeme objevit, chovejme se alespoň ohleduplně: nenechme psa volně pobíhat mezi dětmi, nedovolme mu na nikoho skákat (omluvou není ani psovo mládí, ani naše halekání ,,on vám nic neudělá“), přivolejme si ho k noze, když míjíme jiného člověka, který z něj na dálku neprojevuje nadšení, mezi více lidmi ho voďme zásadně na vodítku. Pokojné soužití lidí a psů je v zájmu všech, ať už psy milují, nebo se jich bojí!

Deset bodů k zapamatování pro dobrou chůzi

1. Začít pravidelně cvičit pozornost. 2. Denně se snažit udělat výcvik zajímavým (Měnit rytmus chůze.) 3. Psa před samotným výcvikem nastartovat. (Získat jeho pozornost, zaujmout jej pro cvik.) 4.

zobrazit článek >>
FILTRACE VODY V AKVÁRIU

Akvárium v podstatě tvoří velký systém s přirozenou biologickou "filtrací", ve kterém probíhá koloběh dusíku, uhlíku atd. Všichni víme, že voda v přírodě má samočistící schopnost, v akváriu je však ta

zobrazit článek >>
Rozumíte svojí kočce

Rozumět kočkám není tak snadné jako psům Mazlení Kočka je velký mazel. Sama si přijde, když má na to náladu, vyskočí svému pánovi na kolena a čeká na svůj denní příděl pohlazení. Je v hodné si n

zobrazit článek >>
Chov pískomila tlustého

Základní údaje Tento chovatelsky méně známý hlodavec patří k větším druhům pískomilů. Dosahuje hmotnosti 100 – 200 g. Tělo má dlouhé 13 – 20 cm. Ocas je kratší než tělo, osrstěný, zakončený černou št

zobrazit článek >>
Připravte se na léto

V letních měsících se naše kontakty s přírodou zintenzivňují. Na procházkách a na výletech se psem se však může ukázat i ta horší tvář léta – úrazy, poštípání hmyzem a klíšťaty, alergie, záněty zvukov

zobrazit článek >>
Kastrace koček

Jak se mám rozhodnout? Zda nechat kočku nebo kocoura vykastrovat, závisí jen na zvážení chovatele a na chovatelských záměrech. Pokud jste si pořídili pouze kamaráda, s kterým chcete sdílet vaše radost

zobrazit článek >>
Máte „upovídanou kočku“?

Všechny kočky mňoukají, ale některé více než jiné. Rozdíly jsou jednak plemenné a jednak samozřejmě individuální. Orientálky nikdy neopomenou vyjádřit nespokojenost uštěpačným hrdelním mňau na rozdí

zobrazit článek >>
MURPHYHO ZÁKONY V CHOVATELSKÉ PRAXI

Pár pravidel, jejichž autorem je sám život a editorem moje maličkost, fascinovaná nevyhnutelností, s jakou nastanou všechny příznivé okolnosti pro jejich další rozvoj. Pravidlo papouščího apetitu:

zobrazit článek >>
Zásady výživy štěňat velkých a obřích plemen psů

V poslední době se stávají velmi populárními a oblíbenými některá ze středních, velkých a obřích plemen psů, jako jsou např. zlatý retrívr, labradorský retrívr, rhodéský ridgeback apod.Ne všichni jeji

zobrazit článek >>
Jedovatá krása

Základní seznam častých a jedovatých pokojových rostlin Amarylis, hvězdník, zornice (Hippeastrum – amarylkovité) Hlavně cibule obsahuje nejvyšší koncentraci jedovatých alkaloidů. Příznaky otravy při

zobrazit článek >>
nahoru
Metabolic

Metabolic

Hills facebook

Zapojte se do našeho velkého dobrodružství v Klubu štěňat a koťat.


Hrajte si s námi

hraZahrajte si hru typu puzzle, kde se skládá dle výběru pes nebo kočka.
Pokud projdete prvním kolem, nastupuje vždy trochu složitější obrázek na skládání.
Je to jednoduché a docela zábavné.

hrát hru >>

Simon's Cat'
Kde nás najdete
Doktor Doktor
Sestra 1 Sestra 2
Sestra 3 Sestra 4