Pomoc – puberta

Všechno to, co se štěně naučilo od svého příchodu k nám do rodiny, kdy jsme se mu denně věnovali poučeni, že se právě nachází v citlivé socializační fázi, kdy ochotně vstřebávalo všechny podněty a učilo se prvním cvikům a povelům, se jednoho dne zvrtne. Štěně začne testovat určené hranice a zpochybňovat naše rozhodnutí a autoritu. Je tu puberta. Určit, kdy přesně se který pejsek dostane do obávaného pubertálního věku, nijak přesně nelze – a stejně by nám to k ničemu nebylo; prášky na to nejsou. Jde „jen“ o to, obrnit se trpělivostí a pubertu přežít – bez újmy na naší psychice i bez toho, že by se štěněti v období vzdoru, neposlouchání a předčasně uplatňované samostatnosti něco stalo. Vědět by měli i ostatní členové naší rodiny, zejména děti, pokud chodí se psem na procházky, že štěně dorostlo do věku, kdy přestává doslova krok za krokem sledovat autoritu, kterou byla nejprve fena a pak my, a že se může nečekaně a na vlastní pěst vydat třebas přes rušnou ulici.
Puberta přichází v závislosti na velikosti a na plemenu kolem šestého měsíce věku a shoduje se se začátkem pohlavního dospívání. Psi začínají při močení zvedat nožičku a fenky poprvé hárají. Puberta může trvat až do úplného dosažení fyzické dospělosti, která je u různě velkých plemen různě dlouhá: od deseti měsíců u malých a do dvou let u obřích plemen. Během další fáze vývoje nás pak čeká ještě období „mladého psa“, což můžeme chápat jakkoli: buď do úplného vyzrání jeho duševních schopností, nebo – v horších případech – do příchodu středního věku. Puberta je čas, kdy se v těle psa začínají odehrávat hormonální změny a kdy se jejich hladina „usazuje“. Navenek se pes projevuje méně spolehlivě, ignoruje naše přání, prosazuje svou vůli a nepotřebuje naší těsnou blízkost. Ne nadarmo se (i u psů) pubertě říká kritické období. Naštěstí máme své štěně rádi, což nám pomůže přenést se přes nejhorší chvíle, a naštěstí všechno, co jsme psa naučili před pubertou, se nám vrátí. Až se hormony doladí, pes si vzpomene na všechno, co zvládl do krize (nebo aspoň na většinu z toho). Během puberty si pes formuje stabilní osobnost a ujasňuje si své zařazení do sociálních vazeb ve svém okolí. Není třeba štěně litovat, čím vším si prochází, a nelitujme ani sebe. My jsme přeci věděli, do čeho jdeme… Nejsnáze pomůžeme všem zúčastněným, když budeme trvat na hranicích, které už byly vytyčeny, když budeme asertivní a když budeme mít svého psa rádi. Někteří majitelé odkládají výcvik psa na pozdější dobu a soustředí se ponejvíc na výchovu k čistotnosti („Vždyť je to jen štěně!“) – pokud s nimi pejsek žije v bytě. Jenže co se v mládí naučíš…Od prvního dne společného soužití je třeba štěně učit povelům Sedni a K noze, a od třetího až čtvrtého měsíce (nebo když už se štěně dovede lépe soustředit) i Zůstaň, Lehni, Sleduj a Fuj. Do půl roku věku by tyto povely mělo mít zvládnuté. Ostatně ani další dovednosti, které vstřebá v prvním půlroce, hned tak nezapomene – a všechny budoucí povely a cviky už mu nikdy nepůjdou zdaleka tak snadno jako v mládí.
Jak se zachovat v případě, že pes prosazuje svou vůli? Jen pokud děla to, co mu bylo zakázáno, nebo když neučiní, což mu bylo přikázáno, je třeba psa potrestat. Když nám rozkouše botičku od Diora, asi jsme mu neřekli, že to nesmí udělat. A pokud ano, pak netrestáme bitím. Své dokáže nespokojená intonace hlasu nebo ignorace, tvrdá ruka zejména v období vzdoru by napáchala víc škody než užitku. Pes se nám bude vyhýbat, bude se bát přijít i na opakovaný povel a nakonec se z něj stane bojácný a frustrovaný pes. Odmítne-li pes nějaký úkol, ukážeme mu pamlsek a vyzveme ho k provedení znovu, a až po splnění mu odměnu předáme. Místo trestu tedy hledáme důvody, pro které je třeba psa odměnit.
Do puberty nebo během ní většina štěňat téměř nebo úplně doroste do velikosti dospělých psů svého plemena. Pozor tedy na překrmování! Pokud si nejsme jisti, kolik krmiva a jakého složení máme svému psovi příštích několik týdnů a měsíců podávat, raději se přeptáme veterináře. Chybou by totiž bylo i předčasné převedení psa na dospělou stravu; dospělému psovi vážícímu dejme tomu 10 kilogramů stačí polovina energie v kcal než stejně vážícímu štěněti, a stejně specifické jsou i požadavky na ostatní složky výživy, zejména na množství a vzájemný poměr kalcia a fosforu. Pokud chceme svého psa trénovat od mala na nějaký sport, nepleťme si pubertu s úplným dokončením tělesného vývoje! Pes nás může doslova klamat tělem, ale na to, aby prováděl náročnou práci, jeho kosterní aparát ještě zdaleka není zralý. Přivykat ho ale můžeme na aporty, na nošení postrojů i na společnost jiných psů.
Při ničem jiném na nás jistěji nezapomene naše pubertální štěně než při hrách s jiným psem. Ideální pro honičky je skupina stejně starých psů, ale i přátelštější dospělí psi dokážou nemožné, totiž utahat pejska do zvladatelnosti. Ovšem chvíle, kdy se my nebo majitel druhého zvířete rozhodneme ukončit hru, je kritická právě z hlediska poslušnosti. Když už máme svého psa bezpečně na vodítku, odměníme ho a věnujeme mu ještě chvíli venku při nějaké jiné hře, než se vrátíme domů, aby si nespojil povel K noze s definitivním koncem zábavy. Společnost jiných psů v dospívání je důležitá pro navazování sociálních kontaktů v dospělosti. Náš pes si musí najít své místo ve smečce, naučí se poslechnout na zavolání svého jména a získá i další dovednosti. Různé psí školky se specializují právě i na tuto věkovou skupinu, trenéři mají odpovídající vzdělání i praxi a zpravidla mívají jako asistentky vlastní dospělé psy.