Ordinační hodiny Pohotovost 602 200 185 / Objednání 412 540 898 recepce@petklinika.cz
Barvy srsti

Jen jako pohádka už znějí vzpomínky na časy, kdy si majitelé aprikotů sdělovali tradované receptury na čajové extrakty k dosažení plnějších odstínů, kdy se mnozí vystavovatelé modlili, aby během výsta

zobrazit všechny dotazy >>

Zimování evropských suchozemských želv rodu Testudo

Zimování neboli hibernace je přirozenou součástí života evropských suchozemských želv. Hibernací želvy přečkávají období, které vzhledem ke klimatickým podmínkám není vhodné pro jejich normální aktivi

zobrazit článek >>
Test spokojenosti
  • úžasný přístup k našim miláčkům i k nám
  • v rámci města Děčín určitě nejlepší úroveň, zatím není nic s čím bych nebyl spokojen
  • velká spokojenost s přístupem ze strany pana MVDr. Křečka
Zúčastnit se testu >>
Závody Hills cup Chvilkami to sice vypadá, že to není běh psa a dítěte, ale spíše tah psem, ale kdo ví, třeba je zde základ pro další výkony a vyroste zde další Nikola Marešová a jiní mistři světa.
Je zde vidět zápal, obzvláště soutěživé holčičky běží, co to dá, ani si nevšimnou ztráty partnera. Také oceňuji sportovní gymnastiku s podobě provazu přes svého psa.
Vyhlašovali se výsledky všech předchozích kol,pokud si všimnete,že někteří na stupních vítězů mají místo hlavy diplom,je to pouze zástupce,protože vítěz nebyl přítomen vyhlášení.

Fotogalerie Dobříš Hills cup 2013 finále
Rádi bychom upozornili na dvě fotky našich klientů a kolegů.
Fotka č.82 – Dušan Erbs a jeho běh s dcerou a manželkou soutěžili v týmech pro celou rodinu.
Fotka č.85 – naše klientka Jarmila Halířová Sobecká – Sokol Maxičky Děčín – v soutěži pro celou rodinu,měla s sebou skutečně všechny děti / 7 měsíc těhotenství/.Mimo jiné absolutní vítězka kategorie se psem od 25 kg.
Ve všech kategoriích převážně byla prvenství na straně Sokol Maxičky, Děčín.

Socializace psa

Pes musí umět dobře vyjít s lidmi i s ostatními psy. Dovolte mu proto dostatek kontaktů s jeho vrstevníky, hlídejte, aby při nich nedocházelo k půtkám nad vhodný rámec. Poskytněte psovi dostatek samostatnosti při řešení běžných situací. Přemýšlejte dopředu, a když bude zřejmé, že se s danou situací setkává poprvé, nebo v obdobné situaci se dříve zachoval nesprávně, pomožte mu povelem nebo pokynem s jejím vyřešením.

Projevíte-li vy jako jeho vůdce obavy – zejména obvyklou větou „NEBOJ SE!“, buďte si jisti, že se určitě této situace bát začne. Jděte svému psu příkladem a tam, kde se on má chovat neohroženě, se chovejte neohroženě i vy, tam, kde on se má chovat nevšímavě, se i vy chovejte nevšímavě. V situaci, která v jeho očích a z jeho pohledu vypadá hrozivě, je největší chybou, kterou můžete udělat to, že jej vezmete do náruče a začnete chlácholit a utěšovat. Pes pak vaše chování chápe jako souhlas s jeho bázlivým chováním a příště se v obdobné situaci bude chovat opět bázlivě.


Často viděnou chybou majitele je věta "Neboj se, to nic není, nic se ti nestane, ... ", nebo jakákoliv obsahově podobná věta, používaná vždy, když je situace pro psa z pohledu majitele obtížná, nepohodlná, zneklidňující, něčím nová, obtěžující, nebo opravdu třeba trochu nebezpečná. Uvědomte si, že do svého hlasu dáváte emoci, která odpovídá slovnímu smyslu věty - tedy obavu. Pes nerozumí obsahu slov, ale zato velmi dobře vnímá emoční náboj vaší věty a tato věta má pro něj bohužel opačnou informaci. - je to pro něj sdělení - teď to bude zlé, boj se!

Majitel a jeho pes se pak dostávají do cyklu, který v extrémním případě skončí tak, že pes si zvykne na majiteli bezdůvodným bázlivým chováním vynucovat konejšení. A z tohoto kruhu je pak bez pomoci odborníka těžká cesta ven.

Také si uvědomte, že dosah vodítka je zejména pro malé psy výsostné chráněné vlastní teritorium, ze kterého hrdinně útočí na ostatní psí i lidské vetřelce. Zde často stačí psíka odepnout z vodítka a je po hrdinovi.

Pod pojmem socializace rozumíme začlenění psa do našeho složitého světa lidí a do psího kolektivu. Pes se musí naučit našemu světu rozumět a orientovat se v něm. Musíme naučit psa s námi jasně, stručně a hlavně jednoduše komunikovat tak, aby nám dobře rozuměl a aby nás měl rád, aby měl doma pocit jistoty a bezpečí. Pes musí mít doma svá práva a své povinnosti, postupně jej musíme s obojím seznamovat. Nejprve s několika základními a v jednoduché formě, pak přidávat postupně další a současně se vracet k těm prvním a jejich rozsah upřesňovat a podrobněji vyjasňovat. Dále se pes musí naučit „psí řeč“ a také pravidla soužití s ostatními psy, kdy se naučí komunikovat se všemi ostatními psy, a to jak s mladšími, tak se staršími, jak s menšími, tak s většími.


Začínáme u štěněte

Nejdůležitější je vymezit mu místo k odpočinku, poskytnout mu jedno pevné místo s miskou s čistou vodou a pravidelně jej krmit. Mít psa rád, nikdy jej netrestat v tom slova smyslu, jak bylo uvedeno v předchozím textu. Vždy hodnotit jeho chování jasným „dobře“ – „špatně“, nikdy nezapomínat na hodnocení „dobře“.

Důležité je seznámit psa se všemi zvuky, s co největším množstvím situací, se kterými se může v lidské společnosti setkat, jako je jízda hromadnou dopravou, výtah, náměstí a ulice plné lidí, dopravní ruch a vše, co vás ještě napadne.

Na prvním místě je třeba učit psa čistotě. Nejjednodušší je, když máte na štěně čas a vždy, když se probudí, vždy po jídle a také vždy po určitém postupně se prodlužujícím časovém úseku jej vezmete ven, kde se vyvenčí. Za loužičku i za bobíka musí být velká pochvala a pamlsek, tak během velmi krátké doby naučíte štěně prakticky „čůrat na povel“. Buďte důslední a trpěliví, při troše pozornosti snadno dosáhnete toho, že štěně doma nezpůsobí ani jednu „nehodu“.

Všímejte si, co štěně dělá, nenechejte je okusovat předměty v domácnosti. Pokud něco ohryzává, tak je to často proto, že se nudí, nebo proto, že se vám nepodařilo mu vhodným způsobem sdělit, že to nesmí. Zde pomůže ostré „ne“, při opakovaném prohřešku malé, jemné plesknutí. Zde nejde v žádném případě o sílu úderu, jde výhradně o to, abyste je stihli plesknout v okamžiku, kdy páchá přestupek proti pravidlům. Nejhrubší chyba, které se můžete dopustit, je, když plesknutí přijde v okamžiku, kdy štěně už přestalo. Nezapomeňte štěněti namísto činnosti nevhodné nabídnout alternativu. Lépe je však i těmto situacím předcházet tak, že se budete štěněti věnovat, budete jej zaměstnávat a ono nebude mít na podobné ničitelské činnosti čas.

Nenechávejte je, aby vám kousalo do rukou, do nohou, chytalo vás zoubky za oděv, nenechejte si olizovat obličej. To, co vypadá jako drobná rozpustilost a zdá se vám to velmi roztomilé u štěněte, vás velmi brzy začne obtěžovat. Pokud to štěněti dovolíte a v budoucnu mu pak budete totéž zakazovat, vyrobíte mu v jeho rozvíjejícím se mozečku jen velký zmatek.

Sami si vytvořte předem, nebo nejpozději v dané konkrétní situaci, jednoznačná pravidla, co se smí a co ne, a pokud je to alespoň trochu možné, tak z nich udělejte neměnné zákony. Život v psí smečce i v lidské společnosti se řídí pevnými pravidly a štěně se naučí s lidmi dobře žít jen tehdy, když zná jejich pravidla a rozumí jim. Pak se jimi bude také rádo řídit, protože život podle pravidel mu přijde jednoduchý a pochopitelný.

Rozlišujte povel „Ne“ a povel „Fuj“. Povel „Ne“ je dočasným zákazem. Tímto povelem jen přerušujete jeho okamžitou činnost, ale není to zákaz absolutní. Je to povel ve smyslu „teď přestaň“. Povel „Fuj“ je absolutní zákaz, je to tabu, je třeba jej bezpodmínečně vynutit tak, aby štěně ani příště, ani nikdy v budoucnu zakázanou činnost nezkoušelo. Pokud vedeme výchovu tak, že nám štěně odmalička rozumí, stačí velmi ostré slovní „Fuj“, vyslovené patřičně hanlivě tak, aby se štěně už z tónu hlasu cítilo provinile a už bude vědět, že toto se nesmí nikdy.

Již v raném věku veďte štěně k tomu, aby s vámi spolupracovalo, učte je dalším novým povelům. Vše hravou formou. Hlavně začněte s hravým aportem, můžete mu sestavovat jednoduché úlohy na vyhledávání věcí nosem. Přitom už můžete úlohy koncipovat jako hry na lov. Zde máte skvělou příležitost naučit štěně vám věci hravou formou přinášet, můžete mu začít venku vytvářet úkoly zaměřené na pachové práce. Pamatujte, že jak štěně, tak i dospělého loveckého psa je snazší unavit, když jej donutíte přemýšlet při hře na lov, než monotónním pohybem na dlouhých vycházkách.

Štěně bude nadšeně spolupracovat. Nezapomeňte, že čím je pejsek mladší, tím je na vás závislejší. Využijte toho, abyste se pro svého pejska stali hned od začátku středem světa, středem jeho pozornosti a snažte se, aby to tak zůstalo i po pubertě.

Respektujte, že pes je živý tvor, není to hračka, kterou máte k dispozici jen tehdy, když na ni máte náladu. Na druhé straně to musíte být vždy vy, kdo zahajuje veškeré činnosti a kdo je také končí. Se štěnětem si hrajte, ale vyvarujte se přílišného vzrušování nekontrolovanými hrami na různé honičky, po kterých pak štěně řádí jako pominuté a vy je musíte následně obtížně uklidňovat.

U loveckého psa se vyvarujte házení klacků namísto aportu. Pamatujte, že lovecký pes nevyhrabává myši. Nedovolte štěněti loveckého psa hrabat díry v zemi. Kromě jiného tím ochráníte v budoucnu svou zahradu před devastací.



Kontakt s ostatními psy

Umožněte svému psu co největší kontakt s ostatními psy. Do jejich komunikace zasahujete jen v případě, když je to nezbytně nutné. Štěňata se při vzájemné komunikaci budou věnovat více hrám na lovce a na kořist, dospělí psi by se měli k sobě chovat klidněji, vyrovnaný pes nemá potřebu se s ostatními psy stejného pohlaví honit, kontakt proběhne jako pozdrav ve formě vzájemného očichání. Při setkání jedinců opačného pohlaví je chování psa hnáno rozmnožovacím pudem s úmyslem nakrýt každou fenu, kterou potká. Na druhé straně normálně socializovaný pes fenu nikdy nenapadne, a pokud mu fena vrčením a zuby sdělí, že čichání se stává již moc důvěrným a obtěžujícím, vyklízí pes prostor s obdivuhodnou mrštností. Ale za chvíli to jde zkusit znovu.

Při setkání mladšího psa se starším by mladší neměl obtěžovat staršího nad míru, která mu již začíná vadit. To také dá starší jasně najevo, a pokud mladší neuposlechne, tak jej starší pacifikuje. Správně socializovaný pes však tento výchovný úkon provede rychle, obratně a šetrně tak, aby přitom mladšího nezranil. Akce je rychlá a mladší otrava opouští scénu za velkého nářku a kňučení, ale poučen, že má respektovat staršího, nechat jej na pokoji a chovat se k němu uctivě. Starší jej nesmí pronásledovat, musí respektovat, že mladší pochopil jeho výchovný zásah. To, že zásah staršího není agrese, ale výchovná akce, poznáte podle toho, že mladší kňučí a naříká z úleku, ne z bolesti. Pokud vše proběhne správně v míře vyvážené, po pár minutách oba na incident jakoby zapomenou, nicméně mladší již neotravuje a pro staršího vše skončilo v okamžiku, když se mladší dal na ústup.

Situaci sledujme, mějme pod kontrolou, předvídejme, zda takový výchovný zásah nepřekročí správnou míru. Staršího psa nikdy za výchovný zásah nehubujte a v žádném případě nikdy netrestejte. Pokud zasáhnete ve prospěch mladšího otravného neposedy, nebojte, starší si s ním zjedná pořádek ve vaší nepřítomnosti a možná to pak bude i trochu ostřejší pohovor.

Velký pes, pokud je správně socializovaný, se malému psovi vyhne. Pokud malý na něj štěká nebo vrčí, tak jej, pokud má kudy, s opovržlivým pohledem, naplněným vědomím fyzické převahy, obejde. Naopak, malý pes, pokud je dobře socializovaný, si na velkého psa netroufne a vůbec jej nenapadne se na něj byť jen křivě podívat.

Jasným projevem agresivního chování pak je, když starší bezdůvodně napadne mladšího nebo silnější slabšího s úmyslem jej zranit, ačkoliv postižený dává najevo naprosto jasně podřízené chování ústupem, leháním si na záda, kňučením a podobně. A úplně jasný případ nesocializovaného, nesprávně vychovaného psa je, když pes napadne fenu s úmyslem ji kousnout.

Toto byly jasné, ohraničené příklady. Pokud se váš pes vůči ostatním jedincům stejného nebo opačného pohlaví chová jinak, než bylo popsáno, udělali jste při výchově někde chybu. Třeba jste svému psu neumožnili dostatek kontaktu s ostatními psy. Ale když je něco špatně, musí se každý jednotlivý případ posoudit individuálně, jedna obecná rada na nápravu nikdy neexistuje. Každou půtku mezi psy je však nutno vidět a jen zkušený kynolog umí posoudit, který pes je na vině.

U loveckých psů dochází ke konfliktům naprosto výjimečně, na společných nácvicích loveckých disciplín k opravdovým šarvátkám mezi loveckými psy nedochází. A když se zcela výjimečné objeví problémový jedinec, který má tendenci půtky mezi psy vyvolávat, stačí, když člověk, který má u psů přirozenou autoritu a umí odhadnout jejich budoucí chování, zaujme výhružný postoj, kterým sděluje: „Tak kdo je tady šéf?“ a konflikt ani nezačne.

nahoru
Metabolic

Metabolic

Hills facebook

Zapojte se do našeho velkého dobrodružství v Klubu štěňat a koťat.


Hrajte si s námi

hraZahrajte si hru typu puzzle, kde se skládá dle výběru pes nebo kočka.
Pokud projdete prvním kolem, nastupuje vždy trochu složitější obrázek na skládání.
Je to jednoduché a docela zábavné.

hrát hru >>

Simon's Cat'
Kde nás najdete
Doktor Doktor
Sestra 1 Sestra 2
Sestra 3 Sestra 4