Socializace psa

Pes musí umět dobře vyjít s lidmi i s ostatními psy. Dovolte mu proto dostatek kontaktů s jeho vrstevníky, hlídejte, aby při nich nedocházelo k půtkám nad vhodný rámec. Poskytněte psovi dostatek samo

zobrazit všechny dotazy >>

Co do misek nepatří

Zbytky od stolu, slupky od salámů, kosti všeho druhu…Tak nějak asi vypadal jídelníček domácích šelem v našich zeměpisných šířkách ještě před pár desetiletími. Dnes je situace jiná a drtivá většina cho

zobrazit článek >>

Test spokojenosti

úžasný přístup k našim miláčkům i k nám
v rámci města Děčín určitě nejlepší úroveň, zatím není nic s čím bych nebyl spokojen
velká spokojenost s přístupem ze strany pana MVDr. Křečka

Zúčastnit se testu >>

Závody Hills cup Chvilkami to sice vypadá, že to není běh psa a dítěte, ale spíše tah psem, ale kdo ví, třeba je zde základ pro další výkony a vyroste zde další Nikola Marešová a jiní mistři světa.
Je zde vidět zápal, obzvláště soutěživé holčičky běží, co to dá, ani si nevšimnou ztráty partnera. Také oceňuji sportovní gymnastiku s podobě provazu přes svého psa.
Vyhlašovali se výsledky všech předchozích kol,pokud si všimnete,že někteří na stupních vítězů mají místo hlavy diplom,je to pouze zástupce,protože vítěz nebyl přítomen vyhlášení.

Fotogalerie Dobříš Hills cup 2013 finále
Rádi bychom upozornili na dvě fotky našich klientů a kolegů.
Fotka č.82 – Dušan Erbs a jeho běh s dcerou a manželkou soutěžili v týmech pro celou rodinu.
Fotka č.85 – naše klientka Jarmila Halířová Sobecká – Sokol Maxičky Děčín – v soutěži pro celou rodinu,měla s sebou skutečně všechny děti / 7 měsíc těhotenství/.Mimo jiné absolutní vítězka kategorie se psem od 25 kg.
Ve všech kategoriích převážně byla prvenství na straně Sokol Maxičky, Děčín.

Uši, klimatizace a aportování z moře

V rodině máme dvě fenečky, jednu boloňačku Aranku a jednu královskou pudlici Floru. Jezdí s námi na všechny výlety, rodinné akce i dovolené.

Naše letní dovolená se již tradičně odehrává v jižní Francii. Je to země pejskařů, rasy jsou neomezené a všechna veřejná místa jsou přizpůsobena skutečnosti, že snad každá francouzská rodina má minimálně jednoho psa. Z toho plyne i naše zkušenost, že dovolená ve Francii je pro pejskaře bezproblémová. Jezdíme autem s klimatizací mnoho let a holky – Aranka a Flora – náročnou cestu (1 700 km) snášejí výborně. Cestujeme dva dny a často zastavujeme. Jakmile se ocitnete na území Francie, z rádia hned připomínají pitný a odpočinkový režim pro řidiče, děti i pejsky. Odpočívadla mají k tomuto účelu skvělá. Vždy jsme dojeli a s pejsky trávili dovolenou bez problémů – dodržovali jsme režim na pláži do jedenácti hodin, pak v odpoledních hodinách koupání a možnost úkrytu pod slunečníky pro celou rodinu i dostatek vody pro všechny. Pejsci se navraceli do Čech stejně posílení a ozdravení jako my.
Tentokráte však již první den cestování nastal u malé jedenáct let staré boloňačky problém. V hotelu začala klepat hlavičkou a schovávat se. Prohlédla jsem jí ouška a zvukovody byly světlé, bez známky zánětu. V náručí a teple postele se zklidnila a druhý den jsme pokračovali v cestování. Naše toužebně očekávaná dovolená začala. Dojeli jsme v sobotu k večeru, vybalili a po náročném cestování po přeplněných dálnicích se chystali do postele. Naše malá Aranka však měla starosti s oušky čím dál větší. Po probdělé noci bylo jasné, že situace vyžaduje veterinární zásah.

Vinař poradil
Hned ráno jsme s manželem nechali pudlici Floru a děti, jsou již velké, v hotelu, a jeli jsme hledat veterináře. Nastala zajímavá situace. Veterinárních ošetřoven sice bylo dost v každé vesnici, ale o víkendu jsme měli smůlu. Obrátili jsme se z otázkou na fungující veterinární pohotovost do turistického informačního centra. Podle jejich informací jsme objeli několik adres, všude měli zavřeno. Manžela napadla spásná idea – v obchůdku místního vinaře mají několik pejsků Majitelé nám jistě poradí. Taky že ano, milá paní majitelka měla hned u pokladny důležitá telefonní čísla a adresy a veterinární pohotovost byla mezi prvními. Dojeli jsme s Arankou na místo a čekali, neboť před námi byli asi tři jiní pacienti s různými problémy. Dočkali jsme se vyšetření oušek, jejich vyčištění, okamžitého rozboru vzorku pod mikroskopem, konstatování zánětu, obdržení léků, rad a účtu. Nová ouška jsme Arance podřídili za osmdesát eur. Úlevy byla okamžitá, pejsek byl do večera bez bolestí a s pomocí kapek do tří dnů připomínala starosti jen zamaštěná srst na jejich uších a úžasná vůně se z nich linoucí. Už nám bylo do žertu, tak jsme si říkali, že třeba Aranka uslyší naše povely a bude nás poslouchat, či jak Francouzi parfemují i psí ušní kapky. Pravda také je, že jsme především hledali příčinu toho problému, který byl pro pejska velmi bolestivý a pro nás tedy také stresující. Aranka za jedenáct let života neměla problém s oušky. Nicméně asi v uších v hloubce byl určitý nános nečistot a klimatizací v autě se nastartoval zánět uší. Pro nás z toho plynulo poučení, že i když pejsek nemá s oušky problém, před dlouhou cestou v klimatizovaném autě je vhodná kontrola a prevence.

Varování k aportům do moře
Další zážitek je spíše zprostředkovaný, ale možná i důležitější, protože velmi častý. Při čekání na veterinární klinice jsem měla dost času číst všechny plakáty a poučky pro majitele psů. Mezi nimi vynikal plakát s pravidly chování pejskařů na pláži. Kromě toho, co jsem znala a dodržovala vždy pro sebe, děti i pejsky však platí ještě jedno velké varování při aportování hraček v moři. Při každém vběhnutí do moře a aportu pejsek spolkne určité množství slané vody. Když tam běhá jen párkrát, nic se nestane. Při dlouhodobém aportu – a toho psa to baví pořád, to je jasné. Pes spolyká tolik slané vody, že tato mu způsobí zánět žaludeční sliznice a následně i zánět střev. Jednou jsme byli na pláži, o kus dál byla německá rodina, která tuto zábavu se svým černým labradorem provozovala na můj vkus příliš dlouho. Viděla jsem, jak pejsek odběhl ke kraji pláže do travin a tam zvracel. To už jsem vstala a šla informovat celou rodinu o nebezpečí ze slané vody. Každý pejsek navíc může na množství spolykané vody reagovat individuálně, velký i malý, to je jedno. Byli všichni velmi překvapení, toto nebezpečí si neuvědomili a nevěděli o něm, slušně za informaci poděkovali. Mezitím už pejsek v nedalekých křoviscích vyprazdňoval i střeva vodnatým průjmem. Když jsem ji viděla, rovnou jsem jim dala tip na veterinární pohotovost. Byla totiž právě neděle.

nahoru