Představuje již několikráte zmíněný klinický obraz onemocnění, postihující právě motorické, senzorické a vegetativní funkce, jako následek postižení stejnojmenné anatomické struktury. Jedná se tedy o postižení dolního motoneuronového systému. Mezi nejdůležitější nervy caudy equiny patří: n. ischiadicus (n.tibialis a n. peroneus), n. pudendus, nn. pelvici (parasympaticus), nn. caudales. Deficity mohou sahat od jednostranného postižení jediného nervu až po bilaterální kombinaci deficitů v souvislosti s postižením všech výše uvedených nervů. Slabost zádi (paraparéza - plegie, monoparéza-plegie, hypotonie svalů a jejich atrofie) jsou důsledky postižení motorických větví n ischiadicus. Protože dochází i k postižení senzorických částí, manifestují se také poruchy chůze (ataxie), deficity postojových reakcí (korektura), ale někdy také senzorické deficity (automutilace). Flexorový reflex bývá často zeslaben, tibialis cranialis reflex rovněž. Naopak patelární reflex bývá intaktní, někdy až zesílený. Tento fenomén lze vysvětlit slabším napětím flexorové svalové skupiny, která má antagonizující efekt vůči quadricepsové svalovině. Další motorické deficity se mohou projevit na svalech ocasu, močového a análního svěrače. Výsledkem je ochablý, pasivně nesený ocas, inkontinence moči a trusu. Posledně jmenované defekty jsou terapeuticky nejhůře ovlivnitelné a měly by hrát důležitou roli při stanovování prognózy!! Dalším symptomem je bolestivost křížobederního spojení, která se může manifestovat odmítáním pohybu, unavitelností nebo bolestivou extenzí pánevních končetin (pozor pozitivní i při bolestivých procesech křížokyčelního kloubu). Poruchy vegetativního systému jsou nejčastěji prezentovány megakolonem, patrným na rtg snímcích.
Diferenciální diagnostika obsahuje celou paletu procesů.
Infekce, zvláště v oblasti meziobratlové ploténky (discospondylitis), je také jednou z častých příčin tohoto onemocnění. Na rozdíl od koní se cauda equina neuritis u malých zvířat téměř nevyskytuje. Traumata s následnou subluxací, frakturou či luxací jsou relativně častou příčinou komprese caudy equiny u koček a psů. Anomálie míchy jako dysrafie jsou velmi vzácné a nebývají spojeny s bolestivostí. Vývojové defekty obratlů, jako jsou přechodné obratle, mohou vést k lumbosakrální stenóze a následné kompresi. Tumory nervů, obratlů a okolních měkkých tkání (vždy zkontroluj prostatu!) patří právem do listiny diferenciálních diagnóz syndromu caudae equinae. Jistě nejčastější příčinou komprese caudy equiny jsou degenerativní změny páteře. Zde hrají svou roli degenerativní změny kloubních výběžků, jež mohou zužovat foramina pro výstup kořenů nervů. Ke zúžení páteřního kanálu může taktéž docházet v důsledku hypertrofovaných vazivových struktur.