Diabetes insipidus se podle mechanismu vzniku rozlišuje na centrální, nefrogenní a tzv. psychogenní polydipsii. Každý tento druh se léčí jiným způsobem.
Centrální diabetes insipidus je způsoben nedostatečnou sekrecí hormonu vazopresinu v hypofýze. Tento nedostatek může být vrozený, kdy příznaky onemocnění zachytíme již u štěňat, nebo se rozvíjí v důsledku různých onemocnění mozku: zánětu, nádoru mozku či metastáz z nádorů na jiných orgánech (spíše u starších zvířat), v důsledku úrazu hlavy, na rozvoji se mohou podílet i parazité, někdy je příčina neznámá. Tento druh diabetu může být pouze přechodný, např. po zhojení traumatu ustupuje spontánně sám.
Vrozený nedostatek lze léčit doplňováním chybějícího hormonu (Adiuretin – kapky do spojivkového vaku), důležité je, aby postižené zvíře mělo neustále přístup k vodě. U ostatních je nutné léčit vyvolávající příčinu: antiparazitární přípravky, protizánětlivé preparáty atd…U nádorových onemocnění prognóza závisí na velikosti nádoru a jeho zhoubnosti.
Nefrogenní diabetes insipidus je způsoben tím, že ledviny nedokáží koncentrovat moč. Může být buď vrozený (ten je velmi vzácný) nebo bývá součástí některého onemocnění: chronické selhání ledvin, zánět dělohy, různých onemocnění žláz s vnitřní sekrecí, srdeční selhávání, selhání jater atd….
Vrozený nedostatek lze kontrolovat dietou se sníženým obsahem sodíku a bílkovin ve spojení s medikamentózní terapií (kombinace hydrochlorthiazid + indometacin, v některých případech pomůže výše uvedený Adiuretin). U ostatních je opět nutné léčit vyvolávající příčinu (to znamená nejprve podrobnou diagnostiku, pro vyloučení či potvrzení těchto ostatních onemocnění).
Psychogenní polydipsie (zvýšený příjem tekutin, žíznivost) se často vyskytuje u mladých hyperaktivních psů. Zde je nutné postupovat jako při terapii poruch chování u psů: odhalit podrobným vyšetřením vyvolávající příčinu (např. nuda, stereotypie, strach apod.), odstranit ji (nejčastěji změnou přístupu majitele k psovi, procvičováním poslušnosti či zaměstnáním psa apod..). V některých případech je nutné použít i zklidňující medikamenty.
Nefrogenní diabetes insipidus (NDI) je vzácná dědičná nemoc, která je vázaná na chromozomu X a dědí se nerecesivně. Nejedná se o cukrovku (diabetes mellitus), je to více méně onemocnění, kdy nemohou ledviny v organismu zadržovat větší množství tekutiny a tím pádem dochází k velkému vylučování moči.
Zajímalo by mě, jak se diagnostikuje a léčí Diabetes insipidus neboli Žíznivka u pejsků.
Je sice dostupná specifická diagnostika na toto onemocnění, ale testy jsou poměrně invazivní. Měří se např. osmolalita plazmy a měří se osmolalita, odběry se provádí po 1-2 hod, pak se psovi musí aplikovat Vazopresin a opět se změří osmolalita moči. Dalším možným testem je aplikace koncentrovaného fyz. roztoku do žíly a opět se odebírá krev a moč na stanovení osmolality. Musí se také vyloučit všechny ostatní příčiny PU/PD (zvýšeného pití a močení) jako je např. Diabetes, mellitus, pyometra, selhání/zánět ledvin, cushing atd. Pokud je vše vyloučené vyšetřeními, lze teprve stanovit diagnózu diabetes insipidus.