Diabetes mellitus (cukrovka) je porucha výměny látkové, jež vede k vzestupu hladiny cukru v krvi (glukózy). Zvláště ohroženi jsou psi s výraznou nadváhou. Psi trpící cukrovkou hubnou, ačkoliv hodně žerou. Příčinou je zvýšené odbourávání tělu vlastních bílkovin a tuků.
Nápadnými příznaky jsou zvýšená žíznivost a tomu odpovídající intenzivnější močení. Při rozvoji onemocnění výrazně zaostává chuť k jídlu a možná se dostaví také zvracení.
Následovat mohou onemocnění dalších orgánů (jater, ledvin, kůže) jakož i zákaly čoček.
Pokud hladina cukru v krvi stoupne příliš, může dojít ke kómatu (ztrátě vědomí). Léčba nemoci probíhá pravidelným injekčním podáváním inzulinu a zpravidla je nutná až do konce života. Navzdory takové léčbě však může v průběhu dne docházet k velkým výkyvům hladiny cukru v krvi, takže stejně důležitá je vhodná speciální výživa. Jejím cílem je zabránit rychlému vzestupu hladiny cukru po krmení tím, že se budeme vyhýbat podávání krmiv s vysokým obsahem cukru a naopak upřednostníme zvýšený obsah vlákniny. Důležité je, aby složení jednotlivých krmných dávek zůstalo přibližně stejné, aby se zbytečně stále neměnila potřeba inzulinu. Nesmějí být obsaženy jednoduché cukry (mono a disacharidy). Nejefektivnější je – také z důvodu setrvávajícího stejného složení – krmit hotovými dietami, jež vykazují celkový obsah vlákniny mezi 10 až 15 procenty. Pokud je pes v důsledku nemoci vyhublý, měli bychom zvýšit obsah bílkovin, abychom se přiblížili 25 až 30 procentům bílkovin v sušině.
Ovšem když se navíc připojí ještě onemocnění ledvin nebo jater, je třeba upřednostnit obsah bílkovin 15 až 20 procent.
Tuky živočišného i rostlinného původu jsou důležitým zdrojem energie a v dávce by měly být obsaženy v množství cca 10 procent v sušině. Příliš vysoký podíl tuků by ovšem mohlo vést k problémům zvláště v oblasti jater a slinivky břišní. U diabetiků navíc dochází k tomu, že z důvodu zvýšeného močení se ztrácí výrazné množství minerálních látek a stopových prvků. Zvláště důležité je dbát na dostatečné zásobování pitnou vodou. Zvláště minerální látky jako sodík, chlor, vápník a fosfor se mohou ztrácet ve větším množství, a proto by měly být pravidelně kontrolovány. Krmivo by se mělo podávat třikrát denně: čtvrtina ráno a večer, polovina v poledne.
Nádor na slinivce břišní (inzulinom)
Tyto nádory u psů nejsou nijak vzácné. Většinou onemocní starší psi, někdy ale i ti ve středním věku. Dochází k nadměrnému uvolňování inzulinu v důsledku nádorové degenerace beta buněk slinivky břišní. V důsledku toho klesá hladina cukru v krvi (hypoglykemie). Nejnápadnějšími příznaky onemocnění jsou periodicky se objevující slabosti, někdy také křeče nebo ztráty vědomí. Příznaky mohou trvat několik sekund až minut. Projevují se především ve chvíli, kdy je pes tělesně zatěžován, při vzrušení, odebírání krmiva nebo také 2 až 6 hodin po krmení v důsledku zvýšeného vyplavování inzulinu. Nemoc lze zjistit speciálními laboratorními vyšetřeními. Poukazem na ni může být zvláště nízká hladina cukru a u lačných psů. Ovšem nízká hladina cukru v krvi může mít také celou řadu jiných příznaků. Na druhé straně nemá každý pes postižený inzulinomem za všech okolností sníženou hladinu cukru, ale někdy až po delší době (12 hodinách) hladovění. Ve sporných případech je nutno provést dodatečná laboratorní vyšetření (měření inzulinu). Psi s inzulinomem by neměli dostávat jednoduché cukry jako glukózu (která je obsažena zvláště ve vlhkém krmivu), ale přednost by měla být dávána škrobům. Vlákniny jsou nevhodné. Obsah vlákniny by měl klesnout výrazně pod 5 procent v sušině. Vyplavování inzulinu zesilují také aminokyseliny, jako jsou arginin a leucin. Podávat by se mělo dostatečně, ale ne příliš vysoké množství bílkovin (15 až 25 procent v sušině).
Obsah energie v potravě by měl kvůli nadměrnému spotřebovávání energie odpovídat alespoň záchovným dávkám a při vyhublosti by měl být na nějakou dobu zvýšen. Zvláště obsah tuku by měl být vyšší než v potravě pro zdravé psy (20 až 25 procent).