Klasické zánětlivě-alergické reakce CNS na vakcíny obsahující mozkovou tkáň patří v současné době již k historii. V nepatrném množství, vzhledem k obrovskému objemu prováděných vakcinací, se vyskytují encefalitidy způsobené vlastním vakcinačním virem. Tato komplikace se stala ještě vzácnější v souvislosti s výrobou atenuovaných vakcín na tkáňových kulturách (bez použití novorozených myší). Postvakcinační encefalitidy se projevují téměř ve všech případech během 10 až 14 dnů po vakcinaci. Nástup příznaků je akutní a průběh progresivní, většinou letální. Klinická symptomatologie je charakterizována především deficity funkce mozkového kmene, ale vyskytují se také příznaky postižení jiných částí CNS.
Diagnostika se zakládá na anamnéze (souvislost s vakcinací živým virem), průběhu a vyšetření mozkomíšního moku, jež manifestuje zvýšený obsah proteinu s mononukleární pleocytózou. Prognóza je nepříznivá, terapie neexistuje.