Úrazy hlavy – autonehody, pády z výšky nebo pokousání - jsou častým neurologickým problémem psů a koček. Mozek i mícha se nachází v kostěném obalu zavěšeny v obalech a plovoucí v mozkomíšním moku. Jsou tedy chráněny proti běžným mírným nárazům. Dojde li však traumatu, které ovlivnilo i mozkový parenchym, dochází k primárním a sekundárním změnám majících za následek rostoucí nitrolební tlak právě v důsledku uzavřeného neurokrania. Rozeznáváme otřes mozku (komotio), zhmoždění (kontusio), natržení (laceratio), subdurální nebo intraparenchymální hemoragie, edém mozku, fraktury lebky.
Při traumatu dochází k předání kinetické energie mase mozku a její přeměně v energie potenciální. Tímto způsobem dochází tedy k poškození, jak na místě nárazu (coup), kde dojde momentálnímu přetlaku a mechanickému poškození při působení kinetické energie, tak na místě protilehlém (contra-coup), kde pak vlivem vlastní potenciální energie dochází ke zpoždění posunu masy mozku vzhledem k lebce a k jeho oddálení od stěny lebeční a krátkodobému podtlaku. V této situaci dochází k poškození drobných cév. Díky udělené potenciální energii mozek pak svou setrvačností následně doráží na stěnu lebeční v místě contre-coup. Tímto způsobem pak dochází k poškození nervového parenchymu (kontuze, lacerace). Při mírnějším nárazu pak nedojde k morfologickému poškození, ale pouze k funkčním výpadkům (comotio cerebri), jež se mohou navenek manifestovat pouze změnou vědomí. Dochází tím ke zvýšení nitrolebního tlaku. Toto zvýšení tlaku vede k poruchám prokrvení a k vývoji edému, čímž se celý patomechanismus potencuje a uzavírá tak do bludného kruhu. Vzestup nitrolebního tlaku může v konečném důsledku vést až k herniaci mozku pod falx cerebri, tentorium cerebelli nebo přes foramen magnum.
Ke vzniku edému mohou vést tři cesty. Tekutina se v mozkové tkáni může hromadit následkem poškození hematoencefalické bariéry (vasogenní edém), v důsledku hypoxie a následného poškození sodíkové pumpy na buněčné membráně (cytotoxický edém) nebo z důvodu zhoršeného odtoku mozkomíšního moku a jeho hromadění v parenchymu (intersticiální edém). Pokud převládá tvorba edému nad reabsorpčními mechanizmy, nitrolebeční tlak nadále stoupá a uzavírá se tak bludný kruh.
Při masivním krvácení a výrazném vzestupu nitrolebního tlaku pak může dojít k herniaci okcipitálního laloku pod tentorium cerebelli, přičemž dochází ke kompresi kaudálního mozkového kmene. Klinickou manifestací jsou pak poruchy vědomí, deficity hlavových nervů, tetraplegie a nedostatečná činnost vitálních center.
Diagnostika se opírá o opakovaná neurologická vyšetření, kontrolu optického disku a zobrazovací metody (rtg, CT, MRI). Jednou z důležitých zásad je mít stále na paměti, že trauma = polytrauma. Z tohoto důvodu patří k obligátním diagnostickým úkonům rtg snímky krční, torakolumbální a lumbosakrální páteře a důkladná adspekce a palpace celého pacienta! Je nutno u daného pacienta stanovit priority a chronologický postup jednotlivých kroků.