Vliv výživy na mozek a smyslové orgány

Na mozek a smyslové orgány a tím pádem také na chování psa má vliv celá řada živin. Tak například větší množství méně hodnotných bílkovin podávaných po delší dobu může u některých psů vyvolat například sklon ke zvýšené agresivitě. Nedostatek vitaminu B1 zase někdy vede k závažným poruchám nervového systému, jako jsou křeče a ochrnutí, a také k měknutí mozku.

Pro čich psa, je zvláště důležité dostatečné zásobování sodíkem a zinkem. Zrakové schopnosti jsou podporovány dostatečnými dávkami vitaminu A a zinku. Různé antioxidanty mohou při dostatečném zásobování zpomalit zákaly čočky spojené s postupujícím stářím. Příliš malý obsah vápníku v potravě kojících fen někdy vede ke křečím (eklampsii). Extrémně vysoké dávky kuchyňské soli mohou způsobit otoky na mozku a křeče. Také různé infekce a bakteriální toxiny v potravě mohou vyvolat závažné poruchy, jako jsou křeče a ochrnutí. Zvláštní význam má vliv určitých živin na procesy stárnutí v mozku. Tvorba nervových buněk je uzavřena již několik týdnů po narození a nemohou být nahrazeny. Nejdůležitějším úkolem mozku je zpracování informací ze smyslových orgánů a z vnitřních orgánů, zpracování informací registrujících okolní prostředí, budování vědomí a vývoj paměťových funkcí jakož i regulace funkcí vnitřních orgánů. S přibývajícím stářím se výkonnost mozku snižuje. Důvodem toho je zmenšování počtu nervových buněk a jejich spojů. Zároveň jsou nervové buňky méně dobře zásobovány glukózou coby zdrojem energie a aminokyselinami jako stavebními kameny, takže se vyvíjí arterioskleróza (ztluštění vnitřní vrstvy tepen). U přibližně 50 procent psů starších osmi let dochází k předčasnému stárnutí mozku. Mikroskopické výzkumy ukázaly, že odpovídající změny se velmi podobají Alzheimerově chorobě u lidí. Příznaky tohoto onemocnění u psů mohou být následující:

• Ztráta orientace: Pes se ve svém okolí stále méně vyzná. Bezcílně bloumá kolem a nepoznává dokonce ani důvěrně známé osoby. Nacvičené vzorce chování přestává provádět, protože je zapomněl.
• Zmenšená ochota ke kontaktu: Dobře známé osoby, jako jsou členové rodiny, vítá pes méně radostně nebo vůbec ne. Přestává vyžadovat pozornost a hlazení. Nechce si hrát.
• Změněné spánkové zvyklosti: Pes přes den více spí. V noci bloudí po domě, téměř nespí a hodně štěká.
• Ztráta schopnosti udržovat čistotu v místnosti: Pes už neupozorňuje, když se potřebuje vyvenčit. Nakonec zcela ztrácí kontrolu nad svým močením i kalením.

K diagnostice v každém případě patří zevrubná celková prohlídka včetně nezbytných laboratorních vyšetření, aby se přesně vymezily změny v chování v důsledku onemocnění jiných orgánů. Terapie takových důsledků výrazných změn na mozku je problematická. Jistého zlepšení příznaků lze docílit léky brzdícími bolest a záněty. Prokrvování a tím zásobováním mozku kyslíkem lze zlepšit léky, jako je karsivan. Zvednout náladu psům působícím depresivně mohou psychofarmaka, jako amitriptylin. Zlepšení lze přirozeně dosáhnout pouze v případě, pokud narušení mozku ještě není příliš výrazné. Velkou roli zde hraje prevence. Protože při stárnutí mozku je klíčové jeho poškozování volnými radikály, může mít dobré preventivní účinky zvýšení podílu antioxidantů v potravě. Existují také speciálně vyvinuté diety od některých firem, které už mají odpovídajícím způsobem zvýšený podíl karotenoidů a flavonoidů jakož i vitaminu E, C, selenu a betakarotenu na potírání volných radikálů. Na podporu různých funkcí buněk působí také výrazně zvýšený obsah Omega 3 mastných kyselin jakož i alfa-linolinových kyselin a L-karnitin. Dobré zásobování vitaminem B příznivě působí na funkčnost mozku, zvláště vitaminy B1, B2, B6, kyseliny listové a B 12.

1. Začít pravidelně cvičit pozornost. 2. Denně se snažit udělat výcvik zajímavým (Měnit rytmus chůze.) 3. Psa před samotným výcvikem nastartovat. (Získat jeho pozornost, zaujmout jej pro cvik.) 4.

Odběr krve je pro veterináře rutinní záležitost. Každý lékař preferuje určitou techniku, materiál i odběrová místa. Obvykle není zapotřebí pro odběr krve kočku medikamentózně zklidňovat. Není optimáln

Tak už je to tady! Porod je zdárně za námi a houf roztomilých štěňátek společně s hrdou matkou chrupká spokojeně v pelíšku. Ke spokojenosti jim zatím stačí opravdu málo, a to plné bříško. Jak to vlast

Pozor na otravu. Jedy nečíhají na Vašeho psa pouze venku ve formě záměrně otrávených návnad. Těchto otrav je opravdu minimum. Mnohem častěji se stane, že Váš miláček „objeví“ nějaké jedovaté látky u V

Zimování neboli hibernace je přirozenou součástí života evropských suchozemských želv. Hibernací želvy přečkávají období, které vzhledem ke klimatickým podmínkám není vhodné pro jejich normální aktivi

Zbytky od stolu, slupky od salámů, kosti všeho druhu…Tak nějak asi vypadal jídelníček domácích šelem v našich zeměpisných šířkách ještě před pár desetiletími. Dnes je situace jiná a drtivá většina cho

Reakce na střelbu Když např.víme, že máme psa ,,lechtivého“ na střelbu, tak když vidíme, že se jiný psovod chystá ke střelbě, včas poodejdeme opodál. Se psem si začneme hrát, případně psovi podávám

Mít doma kočku, která Vás pravidelně budí ještě před tím, než zazvoní Váš budík, není nic příjemného. Pokud máte za sebou těžký den, může to ve vás probouzet krvežíznivé choutky. O kočkách se často my

Úvod Výskyt vrozené hluchoty je dosud popsán u více jak 80 plemen psů a také u některých plemen koček. Ačkoliv u mnoha těchto plemen se předpokládá vrozená komponenta, dědičnost plně objasněna je jen

Drápatka vodní je široce rozšířena v jižní, jihozápadní a jihovýchodní Africe, kde obývá stojaté nebo pomalu tekoucí vody, často i značně zasolené nebo znečištěné (kanalizační strouhy). Jako všichni z